sobota 29. prosince 2012

Anděl strážný

Předvánoční fofr začíná nejpozději v listopadu - však to znáte. A v listopadu přišla Olga s nápadem zorganizovat si takový malý, soukromý (a tím pádem i zvládnutelný!) andělský swap. Tématem je anděl a formátem klasická ATC nebo velká "Timova" visačka (rozměrově 8 x 16 cm). Protože "hoplky od Kukače" se dají spočítat na prstech dvou rukou (a to je rozumné číslo), bylo rozhodnuto: jdem do toho! Nebudu vás dlouho napínat: přestože Olga nestihla anděly roztřídit a přeposlat před Štědrým dnem, vůbec to nevadilo - andělská letka přiletěla v klidu svátečních dnů po čtyřiadvacátém a tím pádem jsem se kochala bez výčitek, radostně a dlouho...a asi ještě pár dnů budu! ;) Tady je společné foto:
Určitě mrkněte na jednotlivé blogy k Oli , Lence , Lee nebo Ireně... Když jsem promýšlela svou visačku (zvolila jsem ji nejen kvůli velikosti, ale i tvaru), měla jsem jasno ve dvou věcech: anděl bude stylizovaný a někde tam bude vystrkovat rohy i čert...nějak jsem tam potřebovala zakomponovat sama sebe. ;) Protože mám ráda věci plastické a zároveň nechávající aspoň trochu prostoru fantazii, zvolila jsem povrch upravený strukturovací pastou, zatónovaný dvěma odstíny modré a zlehka potištěný motivem písma. Bělostná trojvrstvá křídla jsou potřená krakelovacím médiem a anděla symbolizuje zlatavá hvězda/rozeta. Do otvoru v horní části jsem uvázala barvené hedvábné šňůrky a střapatou vlnu.
A rohy? :) Ano, ano...nezapomněla jsem. Jsou tam. Na druhé straně. ;)
Přeji vám všem, aby nad každým z vás bděl anděl strážný. Až budete za pár dnů otáčet kalendář na první stránky nového roku, nezapomeňte vykročit přes práh prvního lednového dne pravou nohou! :) Hodně štěstí v roce 2013!

pondělí 24. prosince 2012

Šťastné a veselé :) ...

Zdravím všechny, kdo tu a tam nakouknou do mého blogu. Děkuji všem, kteří "obětují" pár minut navíc a přidají milé slůvko nebo napíší mail. Vážím si všech vašich připomínek, námětů, pochval a pohlazení. Dnešek je jedním z několika svátečních dnů, které patří našim nejbližším, rodině. Všechno je nachystáno a teď už jen si užít v klidu společných chvil, spokojenosti a jiskřiček v dětských očích, když se rozkrojí jablko a najdeme hvězdičku, když do nového krmítka přiletí první sýkorka, když ve tmě zapálená prskavka vykouzlí nádherný rej třpytivých světýlek... ...a ano, dárky ;)
I ty jsou připraveny. Letos jsem se nechala trochu inspirovat Ketou (díky, Markéto!) a balila jsem do "obyčejného" baličáku, recyklovaného...mám ho moc ráda. Lněný provázek mu sluší a tak jsem na doladění použila už jen tu a tam barevný kousek papíru (otržený z jedné strany, aby podtrhl ten "venkovský" styl), craft cedulky se jmény a nesmělo chybět nějaké razítko...Ketin hezký český nápis "Veselé Vánoce" tištěný Archival Inkem v barvě Coffee byl ta pravá třešinka na dortu! ;) Přeji všem, aby si užili sváteční dny...v klidu, radosti a s těmi, koho mají rádi! Šťastné a veselé Vánoce! :)

úterý 4. prosince 2012

Adventní

Dnes vám jen krátce popřeji pěkný večer a protože jsem předevčírem nestihla včas vyfotit náš letošní adventní věnec, dnes to napravím. Poprvé po dlouhé době není zelený, z větviček, ale ze spletených oloupaných prutů natřených bílou barvou, ozdobený manšestrovými hvězdami, bíle nastříkanými vločkami, splétanými proutěnými srdíčky a obrovskými kovovými rolničkami. Mašli obstaralo přírodní lýko a uprostřed je hvězda schovaná v mechu, obtočená jen nití (krásně to po uschnutí mechu drží).
Přeji všem klidné prosincové předvánoční dny. :)

neděle 2. prosince 2012

Šest vánočních...

Moje neteř mě požádala o šest vánočních přání pro své obchodní partnery. Potěšilo mě to. A zároveň jsem si uvědomila, že jsou to lidé různých národností a bude tedy třeba zvolit různé motivy...barevnost jsem se ale rozhodla zachovat mou oblíbenou, klasickou. Nebudu vás dlouho napínat, tady jsou fotky: Se skalníkem...
S cesmínou...
A s věncem...
Takhle vypadají dohromady:
Stačí vzít do ruky pero a vepsat přání...
Přeji všem příjemný adventní večer. :)

neděle 25. listopadu 2012

Medvědí diář

Před pár týdny projevila jedna milá paní přání - požádala mě o jednoduché nazdobení základu diáře. Zvolila medvědí motiv a zbytek nechala na mě. Chvíli jsem přemýšlela, ale pravdou je, že jsem měla jasno poměrně rychle - nic složitého, co by v kabelce spíš překáželo a ničilo se. Musí to být praktické, jednoduché, "trvanlivé". Tedy jen kombinace papírů, tisku, patiny na okrajích, motiv medvědů místy zvýrazněn pomocí Glossy Accents...plus stuhová záložka, ta nesmí chybět! :) Tak tady je: medvědí diář. Majitelka už ho má doma a prý je spokojená - moc mě to potěšilo. :)
Přeji všem prima neděli a děkuji, že jste se zastavili. :)

úterý 20. listopadu 2012

Grafici... ;)

Každý, kdo kdy přičichl ke scrapartu dobře ví, že některé papíry se prostě nedají jen tak hodit řezačce pod nůž, nedá se do nich jen tak střihnout...ta představa je dlouho nepřijatelná. Designové papíry z dílny Graphic45 takové jsou. Jsou krásné. Mají duši. Je to Mercedes mezi SC papíry. (...nezasvěcení si klepou na čelo a vytáčejí Chocholouška, zasvěcení mlčky a s úsměvem pokyvují chápavě hlavou :)...) Už jsem do nich párkrát střihla, ale nebylo to snadné. Na druhou stranu musím říct, že se s nimi pracuje krásně - není papír jako papír, že? ;) Zkrátka tentokrát přišly ke slovu malé, ale překrásné motivy, jednoduché podkladové papíry z jiné sady a tři malé notýsky formátu A6. Trocha hraní si s lepidlem a skalpelem, trocha přemýšlení, kam co dát...pak ještě pár kapek Glossy Accents pro nevtíravé zvýraznění motivu, trocha patiny na okraje stránek...a jsou na světě! Dva motýlkové...
...a jeden steampunkový...
Tři fešáci s Grafiky. :)
Přeji všem, ať najdou aspoň chvilku na to, co je baví.

neděle 18. listopadu 2012

Jmelí k vánočnímu času patří

Jmelí. Mám ho ráda pro jeho neobvyklost, jisté tajemství a také nedostupnost. Je vzácné. Jiné. Sváteční. Před nedávnem mě jedna milá paní požádala o celou sadu vánočních přání s motivem jmelí a já ráda souhlasila - hned se mi v hlavě začal líhnout nápad na přání tak, aby vynikl motiv rostlinky. Jednoduché jak kompozičně, tak barvou i materiálem. Trochu rustikální. Popadla jsem kraft základ přání (mám tyhle papíry moc ráda) a zvolila jako podkladovou barevnou kombinaci tmavě rudé až vínové se sněhově bílou...obě čtvrtky jsou jemně strukturované, každá jinak. Pomocí šablonky jsem vysekla ze zbytků zelených papírů větvičky jmelí, doplnila nalepovací perličky a lněný provázek zavázaný na mašličku a to všechno připevnila na základ přání pomocí pěnové lepící pásky.
A ještě opačná barevná kombinace...
Něco tomu ale chybí...hm...už to mám! Ketino razítko Veselé Vánoce jsem nejprve naembosovala průhledným, jemně jiskřivým práškem Frosted Crystal od Rangeru a pak klasicky bílým Detailed White od Stampedous. Líbí se mi obě varianty. Posuďte sami...
Tahle přání mě moc bavila. Doufám, že to z nich bude cítit a udělají radost. :)

středa 14. listopadu 2012

Fotoalbum pro malou slečnu

Někdy jsou zakázky složité a je těžké vyhovět požadavkům, někdy je ale radost na nich pracovat. Většinou je beru jako výzvu... Nedávno se mi ozvala paní s prosbou o fotoalbum pro holčičku, která se má každým dnem narodit. Nespěchala. Přesto jsem si dala závazek, že se jí pokusím přichystat překvapení. Nakonec jsme udělaly radost jedna druhé: na mou zprávu o dokončení práce odpověděla téměř okamžitě, album se jí líbilo a připsala, že už jsou obě s dcerkou z porodnice doma. Samé dobré zprávy! :) Nabízím pár pohledů na stránky, které se za chvíli začnou plnit fotkami malé princezny...
Přeji všem hodně dobrých zpráv! ;)

neděle 4. listopadu 2012

Krabičky...

Zdravím všechny příznivce a návštěvníky mého blogu a ráda bych dneska začala poděkováním adresovaným právě vám: díky, že se tu občas zastavíte a čtete. Díky za vaše milé poznámky a komentáře - vaše odezva je pro mě ujištěním, že má smysl blog psát, motorem a pohonnou hmotou zároveň! :) Dnes mám pro vás hromadu krabic. Doslova. Jsou to krabičky kartonové, v kartonáži vyrobené korpusy, jejichž víčka dostala vánoční kabátek a posílám je do světa opravdu ráda, protože mě práce na nich bavila a mám z výsledku radost. Je to totiž další z povedených (ó, jak neskromné! ;)...) a zároveň praktických věcí. Jsou ideálním obalem na vše neforemné či prapodivně tvarované, pro dárky, u kterých bychom zbytečně zápasili s elegantním balením - vložte do takové krabičky šálku či šátek, šperk, ozdoby, originální příbor nebo hromádku domách čokoládových pralinek a máte zabaleno! Stačí jen dopsat jméno toho šťastného/ té šťastné, komu je překvapení určeno na visačku, kterou najdete uvnitř a tradááá do světa, dárku! :)
Jen dodám, že k práci jsem použila různé časem nastřádané papíry s vánočními motivy či ve vánočním barevném ladění, tentokrát v mírně zastřených, vintage tónech, hlavním motivem je na všech krabičkách rozeta vyrobená za použití šablony z dílny Tima Holtze a doladění obstaraly nalepovací perličky, kamínky, výseky z jednobarevných papírů, tekuté perly a nápis Veselé Vánoce razítkovaný Ketiným razítkem. Díky za návštěvu a přeji pěkný večer! :)

pátek 26. října 2012

Podzimní pozdrav

Ačkoliv nejsem zastáncem importu cizích svátků a ctím české tradice, občas se někudy "provalí" moje láska k angličtině. A voní-li to navíc ručními pracemi, jsem ztracena! :) Proto každoročně na jaře pečuji o semínka a následně mladé rostlinky dýně odrůdy Goliáš...no, netroškaříme! Když už, tak pořádnou! :D Letos je úroda povedená...
Pro vaši představu dodám, že ty větší mají každá okolo čtyřiceti kilo. No a pak stačí vzít do ruky nůž a dláto, přistavit si vedle sebe veeelikou mísu nebo kbelík na odpad a semínka s dužninou a pustit se do výtvarného boje s plody podzimu. :) Nasvícený výsledek pak může zvečera přívětivě vítat návštěvy... ;)
Přeji všem prima podzim a doufám, že se taky pochlubíte případnými výtvory! :)

úterý 4. září 2012

Jak na „stará“ kolečka
Vypadají jako poklad nalezený ve starém, zakopaném hrnci.




A není těžké si je vyrobit – pojďte se podívat, jak na to:
Vezměte ústřižek papíru – bílý nebo světlý je lepší, ale není to bezpodmínečně nutné. Dalšími pomůckami jsou VersaMark a metalický embosovací prášek – já jsem zvolila zlatý Gold od Artemia.




Potřete VersaMarkem celou plochu papíru, posypte ji embosovacím práškem.




…a za použití embosovací pistole prášek zatavte.





Ze vzniklého „zlatého“ papíru pomocí vyřezávacích a embosovacích šablon Sprightly Sprockets od Spellbinders vyřežte a naembosujte ozubená kolečka za použití strojku Big Shot.





V tuhle chvíli už máme krásná, „zlatá“ kolečka, ale ještě jim chceme dodat omšelý, starý vzhled…sáhneme tedy pro brusný papír/hranol a jemně zbrousíme naembosovanou vrstvu prášku ze všech vystouplých částí – odhalíme tím samotný papír.




Ten je jednak světlý a hlavně savý: můžeme ho tedy podle libosti barvit. K barvení můžete použít akrylovou barvu (na obrázku je Adirondack Dabber, odstín Stream), ale dobrých úspěchů dosáhnete i s inkousty – vyzkoušela jsem světlejší modré odstíny Distress inkoustů (Broken China, Tumbled Glass). Jistě existují i další možnosti – dejte vědět, nač jste přišli. ;)




A teď už jen použít náš „poklad“ na nějaký základ – já jsem zvolila pánské, „mechanické“ přání.




Pozn. : Možná vás napadne, že zbytečně plýtvám embosovacím médiem i práškem, protože při vyřezávání se při vší snaze a opatrnosti nevyhnu vzniku odpadu. Samozřejmě lze postupovat i opačně: tj. vyřezat kolečka z papíru a embosovat následně pouze takovou plochu, jakou opravdu potřebujeme. Vyzkoušela jsem i tuhle posloupnost a musím říct, že pracnost s malými tvary je tak velká, že jsem se vrátila k embosování celé plochy.

Použila jsem i jiné odstíny metalických embosovacích prášků, ale zjistila jsem, že jediný zlatý od Artemia vytváří při zapékání jakousi tmavou vrstvu vespod a ta vynikne právě při zbroušení. Dodává pak naší „součástce“ na 3D vzhledu a působí starším, opotřebovanějším dojmem.




Pokud chcete pěkná, lesklá, stříbrná ozubená kolečka, můžete šablonu použít k vyřezávání z tenkého plechu – získáte ho např. rozstřižením plechovky od nápoje. Jen upozorňuji, že je potřeba pracovat VELMI OPATRNĚ! Plech je ostrý a hrozí, že se zraníte.



A douška na konec: nebyla jsem na "boj se šrotem" sama - mrkněte také na blog k Pampelišce , Olze
nebo Didi.

úterý 28. srpna 2012

Lanový park na Kramolíně

...a budu rovnou pokračovat ve vyprávění: poté, co jsme si poctivě prošli stezku v korunách stromů a seběhli z kopce dolů, Jakub s Terezou chtěli zkusit lezení v lanovém parku. Pro oba to byla premiéra. Jakub je relativně vysoký, i síly má už dost. U Terezy jsem si moc jistá nebyla...srdnatě a rozhodně šla za "velkým bráchou", ale vůbec netušila, co ji čeká. Ono to ze země vypadá tak snadně... :)

Dostali vybavení - popruhy s karabinami, helmy, rukavice. Následovala blesková instruktáž a...šup, můžete jít.
Úrovně obtížnosti se stupňovaly od nejjednodušší oranžové, přes zelenou a modrou barvu, červená byla nejtěžší a zároveň nejvyšší část překážek.
Kuba skočil rovnou na zelenou.



Tereza po pár krocích usoudila, že bude lepší vzít to od začátku a vrátila se na oranžovou - ukázalo se to jako dobrá volba. Oranžová trasa vedla cca 1,5 až 2 metry nad zemí.



Některé překážky byly snadné, jiné těžší. Ruce dostávaly hodně zabrat, sil ubývalo... Přesto oba vydrželi běhat po provazech skoro dvě (!) hodiny. Jakub prošel poctivě takřka všechny možné okruhy, některé překážky musel nutně absolvovat 2-3x.



Tereza sice zvolila přímou trasu, ale prošla všechny úrovně včetně té nejtěžší červené!



Při vědomí, že kvůli své výšce nedosáhla na spoustu úchytů a musela se tedy spolehnout jen na lana s jistícími karabinami vím, že to pro ni bylo těžké.


A když už jsem si říkala, jak moc vyčerpaní musí být, čekala je ještě závěrečná jízda na kladce z kopce dolů přes hladinu umělého jezera...150 metrů dlouhý let vzduchem! Oba bez zaváhání kývli, že ho chtějí absolvovat. Musím přiznat, že ve mě byla malá dušička... :) Moje děti měly v tu chvíli mnohem víc odvahy než já. Však se podívejte: tam někde v dáli na kopci, co jsou stromy, je plošina, odkud musíte udělat krok do prázdna a doufat, že vás kladka donese na opačný konec vodní hladiny...



Oba to zvládli, byli nadšení, užili si to - a já jim to nejen přála, ale byla jsem na ně hrdá. Mít v tu chvíli klobouk, tak ho před nimi smeknu.



Takže naše další doporučení ohledně Kramolína zní: lanové centrum taky není k zahození! ;) Mne sice hlavně bolelo za krkem z neustálého dívání se nahoru, ale vy odvážnější máte na vybranou - nemusíte sledovat ostatní ze země, můžete si vypůjčit výstroj také a otestovat svou fyzičku na lanech! :)