pátek 26. října 2012

Podzimní pozdrav

Ačkoliv nejsem zastáncem importu cizích svátků a ctím české tradice, občas se někudy "provalí" moje láska k angličtině. A voní-li to navíc ručními pracemi, jsem ztracena! :) Proto každoročně na jaře pečuji o semínka a následně mladé rostlinky dýně odrůdy Goliáš...no, netroškaříme! Když už, tak pořádnou! :D Letos je úroda povedená...
Pro vaši představu dodám, že ty větší mají každá okolo čtyřiceti kilo. No a pak stačí vzít do ruky nůž a dláto, přistavit si vedle sebe veeelikou mísu nebo kbelík na odpad a semínka s dužninou a pustit se do výtvarného boje s plody podzimu. :) Nasvícený výsledek pak může zvečera přívětivě vítat návštěvy... ;)
Přeji všem prima podzim a doufám, že se taky pochlubíte případnými výtvory! :)

4 komentáře:

  1. Teda, ty jsou...! My tedy nemáme dýně kde pěstovat, ale dlabání a vyřezávání je taková zábava, že nikdy neodoláme. :) Chlubit se snad ani nebudu, ale dýni mám na blogu... ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Ty jsou krásný a ta poslední nasvícená má krásný ksichtík:o) ... ještě bych uvítala radu nebo zaručený recept, co s tím vydlabaným vnitřkem...

    OdpovědětVymazat
  3. Verčo, ono toho vnitřku zas tak moc není...dýně jsou v podstatě duté, uvnitř je jen hrst semínek. Ta sušíme a část (vyloupaných) sníme sami jako oříšky (obsahují spoustu zinku), o část se dělíme s domácím králíkem. Z vyřezané dužiny se dá dělat leccos, já mám nejradši dýňový koláč. Dýňová polévka naši rodinu neoslnila - a to už jsme ji měli několikrát v mnoha podáních.

    OdpovědětVymazat
  4. Úžasné zákoutí. Trošku závidím, ačkoliv jsem si dala předsevzetí, že taky něco udělám, marná sláva... Peti máš to moc hezké!

    OdpovědětVymazat