neděle 21. dubna 2013

Tak to jsem já.

Když Anička s kamarádkami zakládaly web Papero Amo, hned na začátku jsem jim popřála hodně štěstí a Anička mi, s lehkostí sobě vlastní, odpověděla, že děkuje a doufá, že časem taky něčím přispěju. Rozhodně jsem tu možnost nezamítala, ale . . . ale jak holky postupně vkládaly zboží, kity a ukázky své práce, moje pocity byly - řekněme - rozporuplné.
Ani v nejmenším to neznamená, že bych jim nepřála úspěch nebo přestala fandit, to ne! Jenže jejich styl je čistý, jemný, pastelový . . . na hony vzdálený tomu mému! Kdykoliv jsem v myšlenkách porovnala jejich a svou práci, bylo to "nebe a dudy". Dokonce jsem se přistihla, že mám pocit, že kdybych se přecejen odvážila poslat svůj příspěvek do některé jejich challenge, tak jim ten jejich krásný, nový, naleštěný web umažu! :)))

Jenže . . .  Aniččina věta mi pořád blikala v hlavě a když holky vyhlásily challenge "This Is Me", rozhodla jsem se přijmout dvojvýzvu! Proč dvojitou? Protože jednou z podmínek bylo (pokud možno) použít vlastní fotografii . . . a to já nemám moc ráda. Z toho důvodu ani moc fotek nemám.

Nakonec jsem se s tím ale poprala a ozdobila v duchu myšlenky "co nejvíc já" pevné kartonové desky. Vznikl tak malý, takřka kapesní art journal - hromadily se mi totiž na stole relativně malé papíry s různými zkouškami kombinací barev a vzorů, razítkovacích technik a výseků, . . . A zrovna to všechno bylo podobné čtvercové velikosti a formátu, takže desky o rozměrech cca 15 x 15 cm byly tak akorát.

Největším problémem se zdála fotka, ale vyřešila jsem to: jednu barevnou jsem v počítači hodně zesvětlila a nakonec na černobílé tiskárně vytiskla na SC papír s motivem písma. Nalepila jsem ji na desky, okolí sjednotilo gesso a že použiju svá milovaná ozubená kolečka, modrou barvu, washi pásky a všelijaká razítka bylo nad slunce jasné. Tohle všechno už tak nějak patří k mé "povinné výbavě". :)
Ovšem vyvstal další problém: rozhodla jsem se totiž použít i zip. Klasický, látkovo-kovový. Nakonec jsem ho lepila kombinací červené lepicí pásky a dvousložkového lepidla (a zatím drží!). A následovala další vrstva gessa.




Podmínkou bylo také použití písmenek. To už mě nezaskočilo (jen jsem na to musela pořád myslet, protože mám tendenci neplánovat, jen se obklopit spoustou věcí a nechat myšlenky a ruce, ať dělají, co umí - trochu chaos, ale tak to prostě mám). Zpět k písmenkům: použila jsem chipboards od Kety, horké embosování světle modrým práškem a přes to ještě vrstvu Crackle Accents. Nepravidelné modré obrysy jsou dílem Distress Stain, chtěla jsem vytvořit dojem vody, mokra, kaluže...



No a pak už jsem si jen tak patlala různými modrými barvami a lepila a střihala a tak...a bylo to! :D

Zadní strana vznikla podobně, jen fotku, zip a písmenka jsem vynechala a vyřádila se jen gessem, barvami, washi páskami a razítky.



Dirky na kroužky jsem zpevnila širšími průchodkami a na svázání použila modré knihařské kroužky. Ráda zdobím kroužky na svých albech stužkami a provázky, ale tady se mi to nějak nehodilo. Protože mám ráda kovové komponenty, modrou barvu a motiv hodinek, vyrobila jsem na jeden z knihařských kroužků ozdobu: přívěsek ve tvaru kapesních hodinek. Dalo to dost práce, ale s výsledkem jsem spokojená.



A to je vlastně všechno. :)
Pak jsem už jen čekala, až se umoudří počasí a dovolí mi fotit venku - měla jsem totiž vyhlídnuté jedno krásné místo: hromadu kovového šrotu (a teď bych moc ráda viděla vaše výrazy :))) !). Fotka vznikla a já jsem s ní spokojená - tady je:



Pokud vás zajímá, jak se s tématem "To jsem já" popraly holky z PA, nahlédněte tudy a na výsledky práce   ostatních mrkněte sem.

Někdy je fajn přijmout i výzvu, do které se vám z počátku moc nechce. Překonat sám sebe stojí za to.

Přeji vám všem prima večer! :)

12 komentářů:

  1. Úžasný kousek! Sjíždím to už poněkolikáté a pořád nacházím nové detaily. Peti, moc se Ti to povedlo!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Lenko. Detaily vznikají tak nějak samospádem, tu a tam sáhnout, dotknout se, nalepit, odstřihnout...

      Vymazat
  2. Už jsem tvůj Art journal viděla na soutěžním blogu a nemohla jsem se dočkat, až ho vystavíš u sebe a bude lépe k nahlédnutí. Je na něm tolik zajímavých detailů. Gratuluji, moc se ti povedl. A držím palce v soutěží.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helo, děkuji. Jsem si jistá, že by něco podobného dokázal každý, žádná velká věda to není - stačí nechat se "unést" svými myšlenkami a pocity.

      Vymazat
  3. Petro, dík za nahlédnutí pod pokličku tvého úžasného tvoření...vždycky oceňuji a obdivuji tvé zpracování, barevnost, nápad...jsi můj favorit, doufám, že i ostatní tvůj um ocení!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Oli, i Tobě díky. Tvé pochvaly si zvlášť cením - dobře víš, že Tvá práce se mi moc líbí. Na zdi mi svítí Tvá "slečna bylinkářka" ;) - nemůžu se vynadívat! :)

      Vymazat
  4. moc pěkné :-P to já ráda srapuju o sobě :-D dokonce mám vlastní smash book, říkám tomu narcistická kniha :-D
    Jinak nápad se zipem je super!

    A co se týče tvého úvodního odstavce. Myslím si, že scrapbooking je právě o tom, že každý dělá to, co se mu líbí a hlavně když z toho má radost on sám a Ti, které obdarovává.

    http://our-scrapbook-diary.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Sylvie, díky za hezká slova i vlastní postřehy. Na Tvé stránky jsem nakoukla - je to tam veselé, plné nadšení a přátelství. Jen tak dál! :)

      Vymazat
  5. Tapevo dobrý den :-))
    Chodím sem koukat už dlouho, ale až nedávno jsem zjistila, jak komentovat na blogspotu :-))
    Všechny vaše výtvory, nápady, krabičky jsou báječné, jemné něžné.
    A tenhle mě teda opravdu "dostal" :-) Už jsem ho samozřejmě viděla na PA, ale takhle z blízka, s nahlédnutím pod pokličku - to je nádhera !!!Ten nápad s fotkou - nemám slov !!! geniální :-))
    A že byste to děvčatům umazala ??!! Rozhodně ne ! Možná býváte trochu "tmavší", já zase hodně barevná , ale na PA je tak příjemně, že si myslím, že je dobře, když jim to tam trochu rozveselíme :-))
    Krásné jaro a děkuji za nahlédnutí pod pokličku !
    Markéta - Screbla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Markéto. Hned na počátku: tykejme si, prosím. :) Tahle komunita je o společné "úchylce", vykání sem nějak nepatří...
      Tvůj blog občas podrobím zkoumání a barevnost je opravdu veselá, nakažlivě optimistická. :) Znám Tvé práce a virtuálně i obličej, takže úplní cizinci nejsme.
      Na Tvých projektech oceňuji pečlivost, smysl pro detail a trpělivost, se kterou evidentně vznikají...smekám! (většina z těch vyjmenovaných věcí se mnou moc nekamarádí ;)...).

      Vymazat
  6. Petro, opět nádherná práce. Moc děkuji, že dáváš možnost nakouknout zblízka. Moc se mi tvůj styl líbí a je mi líto, že něco takového neumím nebo nemám odvahu vyzkoušet. Ještě jednou díky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzo, není zač. A nelituj něčeho, co Ti možná uniká nevědomky, zkus to! Za pokus nic nedáš a co Ty víš - třeba překvapíš sama sebe a najdeš v sobě něco nového. ;) Zkus to a pak se pochlub, ráda se mrknu! :)

      Vymazat