středa 24. července 2013

Stará plechovka...

Omlouvám se, že jsem vás napínala déle, než jsem měla původně v úmyslu. Neplánovaně jsem včerejší den strávila na cestách a domů se vrátila až před půlnocí.
Ale teď už spěchám dohnat, co jsem slíbila: fotka z posledního blogu byla malým nahlédnutím na cosi, čím jsem se (na etapy) zabývala poslední 2-3 týdny. Ne, že by to byla práce až tak náročná, ale chvilku mi trvalo to vymyslet, shromáždit všechen potřebný materiál, vyzkoušet optimální postup (a poučit se z vlastních chyb :)...), vše dokončit a popsat. A během práce fotit a třídit a upravovat fotky. ;)
Co že jsem to tedy dělala? "Úschovnu" na mou kolekci washi pásek. Přestože jsem vyzkoušela různé krabičky, stojánky, navlečení na prvaz, mašli či vyšívací bubínek...nic z toho mi z různých důvodů nevyhovovalo a stále jsem pátrala dál.
Konečně mám vše hotovo a tady je pár postřehů "z procesu":
Potřebný materiál máte, myslím, v nějaké obměně všichni doma - využila jsem starou hranatou plechovku od sušenek, samolepící kovovou pásku/fólii (je to tuším páska, kterou používají topenáři jako izolační - kdo znáte přesný název, dejte jej, prosím, do komentářů - díky!), staré pletací jehlice (věnovala moje maminka - díky, mami!), korkové zátky a pak už scrap-pomůcky: Big Bite a několik průchodek, embosovací kapsy, nůžky, pravítko, fix, akrylové barvy, alkoholové inkousty a patinu.


Nejdřív jsem si po důkladném změření nastřihala kousky samolepící pásky. Měřila jsem krabičku na výšku (tedy výšku její stěny, její hloubku...snad mi rozumíte :)!) a na každé straně přidala 1 cm na zahnutí přes okraj. Podobně jsem změřila víko - šířka + okraj + 2 cm. Zkrátka tak, abych páskou ve finále byla schopná pokrýt celé víko a strany plechovky (každou část zvlášť, samozřejmě). Všechny nastřihané kousky pásky jsem pak postupně projela Big Shotem v embosovací kapse. (Nejdříve jsem měla v úmyslu kombinovat různé vzory a motivy, ale nakonec jsem zvolila jediný na celou plechovku, protže se mi nelíbily ostré přechody mezi jednotlivými motivy.)
Když bylo vše naembosováno, jednoduše jsem z kousků pásky postupně sundala ochrannou vrstvu a celou plechovku polepila. Výsledek? Už takhle to vypadalo celkem dobře...



V téhle fázi přišlo ke slovu moje zbrusu nové, krásné pravítko - dlouho jsem sháněla PRŮHLEDNÝ příložník (abych si, lenivka lenivá, nemusela vyměřovat vše na dvakrát a pak teprve spojovat body, ale abych udělala jen tečku, použila příložník a měla pravý úhel vystřižený! ;) ). Není problém použít klasický dřevěný, ale s průhledným je práce o něco snazší. Sice jsem měla tip na jednu kamennou prodejnu, kde jej (snad) mají, ale byl pro mě problém se tam dostat... Až jej sehnala děvčata z Papero Amo - díky! :)
Pomocí pravítka jsem tedy snadno vyměřila, ve kterých místech udělám Big Bitem dirky a usadím průchodky. Při určování jsem brala v potaz šířku roliček washi pásek (ta (+ malá rezerva) určuje rozteč mezi jednotlivými dirkami) a celkovou délku krabice (tímto rozměrem je dán finální počet direk).


Pak přišly ke slovu barvy. Sáhla jsem po akrylových (černé Adirondack  a tyrkysové Artiste) a postupně jimi natřela korkové zátky (nejprve černou, nechala zaschnout a pak tyrkysovou).
Pak jsem si na polštářek aplikátoru nanesla po pár kapkách různých odstínů alkoholových inkoustů a obarvila jimi celou plochu plachovky v místech, kde byla pokryta naembosovanou páskou.
A protože se mi to zdálo pořád málo barevné :), na prst jsem nanesla trošičku bronzové barvy a jen tu a tam jsem jím zleka přejela přes zvýšené části motivu.


Co že jsme to zatím vynechali? Která položka ze seznamu na začátku tu ještě nefigurovala? No ano: pletací jehlice! Už, už přijdou na řadu - můj tatínek (majitel výborně vybavené dílny) mi je uřízl na požadovanou délku (šířka plechovky + cca 2 cm) a rašplí srazil hrany řezu. Děkuji, tati! :)
Poznámka: Byla bych ráda použila silnější jehlice, ale problém je v onom zploštělém místě na jejich konci, na němž je vyraženo číslo velikosti jehlice. Mám vyzkoušeno, že velkou průchodkou (3/16) projdou bez problému "na doraz" jehlice síly 2,5 a všechny ostatní mají tu "placičku" s číslem širší. Dají se samozřejmě použít, ale je třeba jim to rozšířené místo trochu obrousit.

A blížíme se k okamžiku pravdy, tedy ke zkompletování celého mého "vynálezu": z jedné strany průchodkou vsunete jehlici zvenčí špičkou do plechovky, "naberete" kolečka washi pásek, druhou průchodkou vyjedete ven a jehlici zajistíte zapíchnutím vyčnívajícího konce do korku. Totéž zopakujete s ostatními jehlicemi. Výsledek? Tady je. Dá se použít v klasické poloze "ležmo"...


...je dostatečně stabilní i nastojato (takhle nebo úplně obráceně, je to jedno)...


...a pokud je třeba pásky někam uklidit nebo transportovat, stačí jen zavřít víko (případně sejmout korky, jehlice vyháhnout a vše dát do krabice s páskami)...


Tak a je to! :) Netvrdím, že je to ten nejlepší a jediný způsob, jak washi uchovávat, ale mně se zatím osvědčil a funguje - buď si jen odtrhnu, kolik pásky potřebuji nebo, pokud si ji chci vzít celou do ruky, jednoduše sejmu korkovou zátku, vyndám potřebnou/né cívky pásky a ostatní zas zajistím původním způsobem. Mám je všechny přehledně uspořádané a je pro mě důležitá i ona zmíněná možnost snadného transportu bez dalšího přendavání do jiného úložného prostoru.

Vím, že způsobů skladování washi pásek je mnoho - který vyhovuje nejvíc vám?

12 komentářů:

  1. Jako krabka ta úvodní fotka vypadala, ale že až taková vychytávka, by mne nenapadlo.Máš to, jako vždy, precizně vypracované....smekám. Moje pásky zatím trůní na podnose na vysunovací polici psacího stolu, ale chystám se na obměnu stojánku, už jsem si přinesla tvrdé lepenkové ruličky, přesně o vnitřním průměru pásek.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moskrát děkuji. :) Ony pásky vypadají pěkně i na hromadě, ale zabírají tak spoustu místa. Jsem moc zvědavá na Tvůj nápad (asi jsem pokukovala po stejných ruličkách, těším se, jak to vymyslíš!).

      Vymazat
  2. teda ty jsi neskutečná :-D ty i tu nejobyčejnější krabici dovedeš k dokonalosti :-D tleskám
    Danas

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dani, díky! Však já pořád vzpomínám na Tvé krabičky z kobercovky - ty jsou taky luxusní! ;)

      Vymazat
  3. Skvělý nápad a krásně provedené

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné, tak krabice je úžasná a vychytávka je to parádní. A smekám, skvěle jsi to popsala!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Lenko. Snad se i osvědčí. :)

      Vymazat
  5. waw dokonala praca...ani som netusila ze existuje samolepiaca kovova paska...ale uz som to vygooglila...:) mam pocit ze to surne potrebujem :))), dakujem za skvelu inspiraciu, pa Zuzana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Zuzko. Někdy se vyplatí vyzkoumat, co všechno naši mužští používají - to se dá najít pokladů! :D

      Vymazat
  6. Já ti to vždycky pochválím na skypu....a pak tady veřejně ne...Tohle je taková bomba, že mě to přinutilo přijít nakouknout znovu...a tentokrát tady zanechat i slova chvály. Jako vždy dokonalé a precizní, obdivuji tvou nápaditost...a všechny ty detaily jako korkové špunty obarvené. těším se na další skvosty z tvé dílny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Kláro. :) Já si těch "soukromých" milých slov vážím stejně hodně, jako veřejně pronesených. :)

      Vymazat