sobota 30. března 2013

O zmrzlých kolednících a ledových slepicích

Přestože ve většině domácností přípravy na koledu budou vrcholit až zítra, u nás na jihu Čech už ji máme za sebou. Tradice velí školou povinným klukům řehtat pravidelně 3x denně od čtvrtka do soboty namísto zvonů, které odletěly do Říma a protože dnešním dnem jim tato služba končí, po posledním brzkém řehtání se vydávají po vsi koledou s pomlázkami, aby si za svou záslužnou práci vyžádali odměnu.

Letos to opravdu neměli lehké - zima se nevzdává, sněhu je spousta a ledový vítr tomu ještě sekunduje. Než kluci v 5 ráno, v poledne a ve 4 hodiny navečer obejdou poctivě celou ves, trvá jim to téměř 1,5 hodiny. Není divu, že pak vždycky všichni rádi přiběhli domů a s hrnkem horkého kakaa rozmrzali u topení nebo krbu.

A aby to u nás návštěvníci nebo noví přistěhovalci neměli tak jednoduché, dodám ještě jednu radu: nedáváme koledníkům vařená, obarvená vajíčka. Podle tradice dostávají syrová. (Ono to má hlavu a patu, vždyť která domácnost se po Velikonocích nepotýká s "nerudovským" problémem typu "kam s ním?" - tentokrát ale ve smyslu "co ještě uděláme s tolika vařenými vajíčky?". Naši předci vejce jistě původně nebarvili a každá domácnost může snadno ta syrová zužitkovat dle vlastního uvážení. Za tuhle část tradice jsem obzvlášť vděčná.)

Protože bydlíme na konci vsi a vím dobře, že k našim dveřím dorazí koledníci už unavení a hladoví okolo poledne, mám pro ně vždycky nachystány nejen vejce, ale i něco malého na zub. Však se už naučili a i den dopředu, když míjí ve vzorném zástupu s kolovraty náš dům, se ujišťují, jestli jim zase upeču něco dobrého! :)
Jasně, že upeču! Počítám s tím! ;)
Letos jsem se nechala inspirovat mrazivým počasím a tradiční oblíbené jablečné mufiny jsem vylepšila...obarvila jsem těsto potravinářskou barvou na modro. Pak už jsem jen doladila zdobení - na vršek každého bochánku jsem dala "čepici" z bílé citronové polevy a do zbytečku jsem vmíchala ještě trochu barvy. Udělat párátkem vločky/hvězdičky už bylo dílem okamžiku. A tady je máte...focené opravdu na sněhu:


A detail - opravdu byly modré skrz naskrz! :)



A zmínka o ledových slepicích? Ta se vztahuje k mým letošním dekoracím... Nějak mě to širiširé bílo kolem neinspirovalo k veselým svěžím barvám a vznikly 4 závěsné slépky. Monochromatické. Díky absenci barev krásně vynikne reliéf vytvořený pomocí embosovací kapsy (a zdůrazněný použitím embosovacího prášku) a různé odstíny a textury použitých přízdob: staré knoflíky po babičce, skleněné korálky a kapky, bílé průchodky a starobronzové komponenty.





Ať už máte po koledě nebo se teprve chystáte, přeji všem krásné velikonoční dny bez ohledu na rozmary počasí! :)

...a znovu Fimo...


Použití Fima je pro mě jednou z možností, jak dostat na své projekty třetí rozměr, který mám tak ráda.

Postup při výrobě přání, na němž je hlavní ozdobou fragment s reliéfem písma je jednoduchý – pojďme jej společně vyzkoušet. Potřebovat budeme kromě běžných potřeb na výrobu přání (základ přání 13,5 x 13,5 cm, barevný karton, designový papír, řezačku nebo pravítko a řezák či nůžky, bordurovou raznici a lepidlo či oboustrannou lepící pásku) ještě pomůcky na výrobu a připevnění ozdoby – Fimo, razítko, inkoust, kleště Big Bite Crop-A-Dille a svorky.



Z Fima vytvoříme kuličku, kterou dlaní zploštíme zhruba na požadovaný rozměr a tvar. Razítkovací barvu naneseme na razítko připevněné na akrylovém bloku a otiskneme rovnoměrně do hmoty. Opatrně hmotu sloupneme z razítka, umístíme na pečící papír a vytvrdíme v troubě přesně podle návodu výrobce (pečeme 30 minut při 11°C).




(Pár postřehů – namísto Fima můžete použít Fimo Soft, Pardo, Sculpey …výsledek bude takřka totožný. Inkousty jsou vhodnější pigmentové, protože barva pomaleji zasychá a napomáhá tím „odlepování“ hmoty od razítka. Klidně experimentujte s kombinacemi barev inkoustů a motivy razítek, možností je bezpočet.)

Zatímco se Fimo peče v troubě, připravte si papírový základ přání. Já jsem použila neutrální bílý, protože jsem měla v úmyslu využít krásný papír z řady Paddington od 7gypsies, který kombinuje černou, bílou a indigovou barvu. Logicky tedy dalšími doplňkovými byly právě tyto dvě – indigová na podklad a černá na ozdobné, raznicí Looped Fringe od Xcut vytvořené bordury. Vzorovaný papír jsem uřízla do požadovaných rozměrů 10 x 12,5 cm, opatinovala okraje, z obou stran nalepila oboustrannou lepící páskou černé bordury a podlepila čtvercem indigového kartonu o rozměrech 13 x 13 cm.



Mezitím je Fimo upečeno a jakmile vychladne, můžeme kleštěmi vyrazit ve vhodném místě dírky pro svorky – nemusíte se bát, hmota je sice vytvrzená, ale stále relativně pružná, takže nepraskne (samozřejmě je možné udělat dírky již před pečením). Možností postupu je několik, já jsem lepícími tečkami (přizpůsobí se snadno případným nerovnostem zadní strany Fima) připevnila ozdobu do středu papíru, proděravěla současně Fimo i všechny vrstvy barevných papírů a vetkla svorky. To vše jsem pak oboustrannou lepící páskou přilepila na základ přání a bylo hotovo.



Samozřejmě můžete požít cokoliv na dozdobení – nápis, provázek, papírový výsek… Já jsem chtěla, aby fragment s písmem „hrál hlavní roli“, takže jsem jej umístila do středu a jen doladila krásným vzorem papíru.  

Doufám, že tento jednoduchý, ale zajímavý postup vyzkoušíte, bude vás bavit a těším se na vaše, jistě zajímavé, nápady, jak jej využít. J

pondělí 25. března 2013

12 TAGS OF 2013 - March




Březnová Timova visačka mě z mnoha důvodů nechávala chladnou...jednak jsem si nedobrovolně dala zdravotní pauzu, kromě toho mi zajíček, pastelové barvy, jarní travička a první květiny...připadaly sice pravdivé, ale příliš prvoplánové. A přiznávám, že mě na vzorové visačce odrazoval i ten "chlupatý drátek".

Nicméně nakonec jsem si řekla: "Holka, dala ses na vojnu, bojuj a nevzdávej to!". Vždycky se snažím brát výzvy jako další schůdky k překonání sama sebe. Vzdát se je příliš jednoduché.

Tak tedy: základem je opět klasická velká visačka. Na ni jsem jako pozadí využila samolepky s velikonočními motivy a nápisy, vše z kolekce Tima Holtze Idea-ology, Seasonal Stickers. Protože jsem chtěla alespoň částečně achovat myšlenku průhledu (Tim použil vyseknutou siluetu zajíce), rozhodla jsem se vytvořit "jarní ulici" - z recy kartonu jsem pomocí šablony Townscape vysekla siluetu domů, opatinovala Distress inkousty (Shabby Shutters a Peeled Paint), okna podlepila lepící páskou a na ni nasypala mix barevných mikroperliček (perličky zdaleka nebyly jen v oknech, ještě teď tu a tam nějakou najdu na svém pracovním stole...). Díky podlepení pěnovými čtverečky jednotlivými okny prosvítá světlo. Před domky jsem (namísto trávy) využila výsek z šablony On The Fence, tentokrát jsem použila lesklý jarně zelenkavý papír, který dobře kontrastuje s kartonovými domky. Bílý lněný provázek jsem nabarvila do stejného odstínu pomocí inkoustu Peeled Paint a uvázala ho nad i pod výsek, abych znásobila počet vrstev.



Zbývalo poprat se s nějakým jarním motivem...rozhodla jsem se pro rozkvetlý strom. Pomocí šablony Branch Tree jsem (opět z recy kartonu) vysekla siluetu stromu, zapatinovala mírně kmen a větve pomocí Distress inkoustů (Frayed Burlap a Walnut Stain) a připevnila ho na visačku pomocí několika lepících teček.

Jarní náladu jsem se rozhodla visačce dodat prostřednictvím několika málo kvítků - zachovala jsem Timovu myšlenku barvení kovových komponentů. Jemné kovové káplíky a malé hřebíčky jsem obarvila patinami v odstínech Jade, Moss a Vedigris, zkompletovala a připevnila na větve stromu. Dalším hřebíčkem jsem přidala ještě jednoho "živého" tvora :) - kovový komponent ptáčka v kleci, tentokrát nebarvený, aby kontrastoval s okolím.




Nu a blížíme se do finále: chyběla mi starorůžová stuha (růžová barva se všeobecně v mé "sbírce materiálu" moc nevyskytuje...), proto jsem si ji nabarvila. Stačilo pár doteků Distress Stain v odstínu Aged Mahogany na navlhčenou světlou stužku, posušit horkovzdušnou pistolí, aby se barva nerozpila příliš rovnoměrně a požadovaná stuha byla na světě. Zjemnila jsem ji ještě přidáním několika vláken režné niti obarvené opět Distress inkoustem Shabby Shutters, čímž jsem docílila nenásilného opakování téže barvy na několika místech projektu.
Uvázáno, hotovo...aneb konec příběhu s názvem "Jak jsem zvítězila nad březnovou visačkou" :).




Přeji vám všem také alespoň jedno malé vítězství denně a těšme se společně na opravdové, barevné, voňavé jaro! :)