pátek 26. dubna 2013

Jedno rychlé k narození miminka

Jedna milá paní se mi ozvala s požadavkem přání pro čerstvě narozenou holčičku. Velmi to spěchalo, takže věci dostaly rychlý spád: jeden den (včera) mail s požadavkem, večer trocha hledání v papírech a ozdobách, práce trochu "přes čas" :) a druhý den (dnes) už obálka letí poštou.

Kdo mě zná ví, že nejsem příliš romantický typ - okraječkované zavinovačky a roztomilé dudlíky mi zkrátka nejdou.
Nejspíš i proto jsem zvolila sice typickou holčičí miminkovskou barvu, růžovou, ale v zajímavé, téměř asijské kombinaci i vzoru - krásný papír z kolekce Melody od Prima Marketing byl přesně to, co jsem ve svých zásobách hledala! Doladila jsem ho už jen podložením jednobarevnou čtvrtkou, bílým čtvercovým základem a ozdobami.

Na ty jsem použila bělostnou ozdůbku také od Primy - zipový jezdec s nenápadným nápisem "sweet" ze sady Vintage Trinkets. Podložila jsem ho vroubkovaným oválem barvy podkladového papíru a doladila vyrobenými kvítky: pomocí Xcut raznice jsem vytvořila několik výseků, vždy dva okvětní lístky odstřihla a vzniklé "polokvěty" vrstvila s mírným posunem po dvou na sebe. Mezi ně jsem vlepila umělé pestíky a celý vzniklý květ jsem zeleným hřebíčkem upevnila k podkladu.
Protože se mi hodily barevně, použila jsem tentokrát i miniaturní hřebíčky ve tvaru motýlků.


Jedním z požadavků bylo i křestní jméno nebo monogram, takže jsem v pravém dolním rohu umístila iniciály malé slečny (tytéž se pak opakují na obálce).



No a ačkoliv jsem původně měla v hlavě víc variant zdobení, dál jsem nepokračovala - cokoliv dalšího by podle mě už jen rušilo krásný vzor papíru samotného.
Titulka přání tedy vypadá takto:




Ve finále jsem ještě papír z téže sady, jemně linkovaný a se stejnými květy, vlepila dovnitř.



Vzniklo sice rychlé, ale svěží, jemné, dívčí přání. Kéž udělá radost. :)



neděle 21. dubna 2013

Tak to jsem já.

Když Anička s kamarádkami zakládaly web Papero Amo, hned na začátku jsem jim popřála hodně štěstí a Anička mi, s lehkostí sobě vlastní, odpověděla, že děkuje a doufá, že časem taky něčím přispěju. Rozhodně jsem tu možnost nezamítala, ale . . . ale jak holky postupně vkládaly zboží, kity a ukázky své práce, moje pocity byly - řekněme - rozporuplné.
Ani v nejmenším to neznamená, že bych jim nepřála úspěch nebo přestala fandit, to ne! Jenže jejich styl je čistý, jemný, pastelový . . . na hony vzdálený tomu mému! Kdykoliv jsem v myšlenkách porovnala jejich a svou práci, bylo to "nebe a dudy". Dokonce jsem se přistihla, že mám pocit, že kdybych se přecejen odvážila poslat svůj příspěvek do některé jejich challenge, tak jim ten jejich krásný, nový, naleštěný web umažu! :)))

Jenže . . .  Aniččina věta mi pořád blikala v hlavě a když holky vyhlásily challenge "This Is Me", rozhodla jsem se přijmout dvojvýzvu! Proč dvojitou? Protože jednou z podmínek bylo (pokud možno) použít vlastní fotografii . . . a to já nemám moc ráda. Z toho důvodu ani moc fotek nemám.

Nakonec jsem se s tím ale poprala a ozdobila v duchu myšlenky "co nejvíc já" pevné kartonové desky. Vznikl tak malý, takřka kapesní art journal - hromadily se mi totiž na stole relativně malé papíry s různými zkouškami kombinací barev a vzorů, razítkovacích technik a výseků, . . . A zrovna to všechno bylo podobné čtvercové velikosti a formátu, takže desky o rozměrech cca 15 x 15 cm byly tak akorát.

Největším problémem se zdála fotka, ale vyřešila jsem to: jednu barevnou jsem v počítači hodně zesvětlila a nakonec na černobílé tiskárně vytiskla na SC papír s motivem písma. Nalepila jsem ji na desky, okolí sjednotilo gesso a že použiju svá milovaná ozubená kolečka, modrou barvu, washi pásky a všelijaká razítka bylo nad slunce jasné. Tohle všechno už tak nějak patří k mé "povinné výbavě". :)
Ovšem vyvstal další problém: rozhodla jsem se totiž použít i zip. Klasický, látkovo-kovový. Nakonec jsem ho lepila kombinací červené lepicí pásky a dvousložkového lepidla (a zatím drží!). A následovala další vrstva gessa.




Podmínkou bylo také použití písmenek. To už mě nezaskočilo (jen jsem na to musela pořád myslet, protože mám tendenci neplánovat, jen se obklopit spoustou věcí a nechat myšlenky a ruce, ať dělají, co umí - trochu chaos, ale tak to prostě mám). Zpět k písmenkům: použila jsem chipboards od Kety, horké embosování světle modrým práškem a přes to ještě vrstvu Crackle Accents. Nepravidelné modré obrysy jsou dílem Distress Stain, chtěla jsem vytvořit dojem vody, mokra, kaluže...



No a pak už jsem si jen tak patlala různými modrými barvami a lepila a střihala a tak...a bylo to! :D

Zadní strana vznikla podobně, jen fotku, zip a písmenka jsem vynechala a vyřádila se jen gessem, barvami, washi páskami a razítky.



Dirky na kroužky jsem zpevnila širšími průchodkami a na svázání použila modré knihařské kroužky. Ráda zdobím kroužky na svých albech stužkami a provázky, ale tady se mi to nějak nehodilo. Protože mám ráda kovové komponenty, modrou barvu a motiv hodinek, vyrobila jsem na jeden z knihařských kroužků ozdobu: přívěsek ve tvaru kapesních hodinek. Dalo to dost práce, ale s výsledkem jsem spokojená.



A to je vlastně všechno. :)
Pak jsem už jen čekala, až se umoudří počasí a dovolí mi fotit venku - měla jsem totiž vyhlídnuté jedno krásné místo: hromadu kovového šrotu (a teď bych moc ráda viděla vaše výrazy :))) !). Fotka vznikla a já jsem s ní spokojená - tady je:



Pokud vás zajímá, jak se s tématem "To jsem já" popraly holky z PA, nahlédněte tudy a na výsledky práce   ostatních mrkněte sem.

Někdy je fajn přijmout i výzvu, do které se vám z počátku moc nechce. Překonat sám sebe stojí za to.

Přeji vám všem prima večer! :)

středa 17. dubna 2013

3rd Eye

Dobré ráno.
Dnes vám přináším odkaz na stránky, kam se ráda chodím podívat ve chvilkách volna (těch není moc, ale najdu je . . .) - jde o 3rd Eye. Tenhle designový tým si jede po svém, nesází na líbivé, všeobecně přijatelné motivy, netvoří prvoplánově roztomile. Jsou sví a to mi vyhovuje.

Momentálně vyjeli s novou kolekcí razítek a na její počest pořádají tzv. giveaway.
Klikněte tedy na banner a mrkněte, co je u 3rd Eye nového. Rozhodně to stojí za to!;)



Přeji pěkný den.

čtvrtek 11. dubna 2013

Recyklace na červeno

Dobré poledne.
Přináším vám pokračování seriálu na téma recyklace krabiček.
Rozměry zůstávají stejné (8 x 8 x 4 cm), základní materiál taktéž, použila jsem opět papíry z Dreamer Collection (jsem do těch barev a použitých struktur prostě zamilovaná), ale tentokrát jsem vsadila na rozmanitější dekorace - od takřka holých větviček jsem postoupila ke květům (to abych podpořila jaro, když se počasí tak snaží  ;) . . . ).

Mám ráda relativně syté barvy a barevné kontrasty - jeden z mých nejoblíbenějších hraje hlavní roli právě na téhle červeno-zelené sérii. Líbí se mi i "dramatické šmrcnutí" okrajů papíru do temně hnědé až černé, takže jsem do barvy papírů zasahovala minimálně a jen tam, kde jsem opravdu měl pocit, že je třeba doladit jednotlivé segmenty.




Kromě výseků ze zeleného papíru a zeleně embosovaného chipboards od Kety jsem použila papírové i látkové květy (natónované pomocí alkoholových inkoustů), pestíky, hřebíčky, nalepovací perličky a pebbles (skleněné kabošony), Glossy Accents na "kapky rosy" a lesklé efekty a v neposlední řadě i část názvu kolekce papíru (i okraje, odstřižky jsou někdy výborným doplňkem - zvlášť tehdy, když jsou vyveeny ve stejné barevnosti jako papír samotný ;)!).

Tady ještě z minula doznívající filigránový věnec . . .




. . . Ketin výsek z pevného kartonu embosovaný světle zeleným práškem a látkový květ s ozdobným hřebíčkem . . .




. . . a nakonec už poletující motýl a samolepící půlperličky . . .




Obě části všech krabiček jsou opět vyložené barevně ladící papírem uvnitř - pro tuto sérii jsem zvolila vínový se světlými puntíky.



Díky za nahlédnutí.
Přeji všem pohodový den a radost z toho, co se vám daří.

neděle 7. dubna 2013

Recyklace v zelené

Před pár týdny přiběhl můj syn, nadšený mineralog-amatér, domů s očima navrch hlavy a náručí plnou zaprášeného čehosi. Moje první myšlenka byla "Už zas někde něco vyhazovali a Kubovi se to hodilo!" a nadechovala jsem se k otázce "OPRAVDU potřebuješ I TOHLE??". Jenže pak začal (snad bez přestávek na nádech a výdech) zapáleně vysvětlovat, že ve škole vyřazovali část vybavení přírodopisného kabinetu a jaký je to ráj a "mami, podívej, tenhle kámen ještě nemám a tehle mám, ale ne s tak hezkou kresbou a . . . a . . . a . . . " a já zase, s pohledem na jeho zápal pro věc a radost, v klidu vydechla. Nechala jsem ho se všemi těmi věcmi proběhnout bytem a smířeně po něm vysála všechen prach a drobné smetí, které z něj a jeho úlovku cestou opadlo.
Po pár hodinách usilovné práce :) měl Jakub svou sbírku úspěšně doplněnou a u dveří do sklepa se nahromadily krabičky, ve kterých minerály donesl. Krabičky určené k vyhození, spálení. Když šel kolem nich Jakub asi potřetí a už se je chystal odnést na "místo, odkud není návratu", uslyšela jsem otázku: "Mami, nehodily by se Ti ty krabičky na něco?". Tahle věta je u nás doma poměrně častá . . . spousta věcí se "na něco" hodí (věřím, že mi mnoho z vás teď rozumí :). . . ).
Podrobila jsem tedy tu zaprášenou hromádku bližšímu zkoumání a zjistila, že jde o VELMI pevné, kartonové, cca 8 x 8 x 4 cm velké krabičky skládající se z dolní a horní části do sebe naprosto přesně zapadající . . . že očistit půjdou relativně snadno (ano, správně, v tomhle bodě už jsem byla vlastně pevně přesvědčená, že se na "něco" hodit budou :) . . .) . . . a že s ohledem na jejich počet může vzniknout docela pěkná sada.

Nebudu vás unavovat dalším líčením, vezmu to zkrátka: nastal zdlouhavý a ne zrovna zábavný proces ometání, kartáčování a otírání, ale celou dobu jsem měla v hlavě naprosto jasnou ideu: polepím ty krabičky krásnými papíry z kolekce Dreamer od 7 Dots Studio, ty jsou přesně to, co potřebuji!
Jakmile byly krabičky čisté, připravené k dekoraci, nejdříve jsem je všechny natónovala do zeleného odstínu pomocí Distress Stain, odstínu Peeled Paint. Pak nastalo měření a řezání a patinování okrajů malých a ještě menších kousků papíru, vysekávání půlkruhů (víčka mají po obou stranách malé výřezy, aby se lépe sundavala) a konečně lepení. Papíry samy o sobě jsou krásné, takže zdobení je jen lehké, pomocí subtilních výseků, perliček . . .


Jednotlivé detaily vypadají takto:







Pak už zbývalo jen doladit vnitřek krabiček, aby to nebylo "nahoře huj, dole fuj" . . . :)
Dovnitř jsem tedy vlepila vzorovaný, také do zelena laděný papír z kolekce Lost & Found od My Mind´s Eye.




Nu a zelená jarní  "kolekce" je na světě! Pokud to ještě stihnu, přihlásím ji do SSSS  "A Very Strict Challenge" . :)


Přeji vám všem prima nedělní dopoledne. :)

PS: Protože jistě tušíte, že ty krabičky nebyly JEN  tři, těšte se na pokračování . . . ;)

středa 3. dubna 2013

12 TAGS OF 2013 - April


Dubnová Timova visačka mi zahrála do noty! :) Je tam má oblíbená tyrkysová barva, kombinace se žloutkově žlutou je krásně optimistická, teplá a metalické odstíny jí dodávají na laskavé exkluzivitě. Vážka je nesmírně elegantní zvíře a evokuje mi myšlenky na příjemné letní dny u vody, u rybníka...už se mi po nich stýská! Ozubená kolečka jsou moje "technická láska" a všechno je doplněno čárami a kótami a ručně psaným písmem...to jsou mě velmi milé drobnosti, které (byť tady na razítku) dodávají každé práci originální šmrnc, to "něco osobního", co je tak cenné.
Tohle všechno zkombinováno s trochou volného času utvořilo ideální náladu na práci a hraní si s barvami, texturami, materiálem...a visačka byla na světě. Hned první den.
Jenže...znáte to: pak se přihlásil klasický shon pracovních dnů a pošmourné počasí absolutně nevhodné pro focení a zpoždění bylo na světě.
Nevadí. Nenechám si sebrat tu lehkou letní náladu, která na mě z dubnové visačky dýchá! Fotky jsou hotové, šup sem s komentářem:

Na podkladu jsem tentokrát poctivě zkombinovala všechny odstíny použité na originálu.
Kovové komponenty jsem obarvila pomocí Vintaj Patiny od Rangera a přichytila k podkladu hřebíčky.


Kovový roh jsem nahradila otiskem razítka do horkého UTEE a nabarvila zlatou a tyrkysovou akrylovou barvou. Duben není symbolizován v mém případě číslicí, využila jsem samolepící kolečka s písmeny a sestavila název měsíce z nich.



Vážka má jednu polovinu páru křídel opatřenou třpytkami přímo na podkladu, druhá je zdvojena a pro větší plastický efekt potřena poměrně silnou vrstvou Crackle Accents. Tělo tvoří perko, opatinováno je stejnými odstíny jako ostatní kovové komponenty.



Nakonec jsem do otvoru ve vrchní části visačky uvázala kombinaci barvené, pomačkané a třepené stuhy, žloutkově žluté rovné se zatavenými konci a světle zelené/jarní lístečkové. Všechny jsem je svázala na jednoduchý uzlík povoskovanou bavlněnou šňůrkou ve vše scelující tyrkysové...a je hotovo. :)



Věřte nebo ne, ale tenhle kousek obarveného papíru mi dokázal zlepšit náladu...zkuste to taky a pochlubte se! :)