středa 31. července 2013

12 TAGS OF 2013 - July

Červencová visačka vznikala (a k vám se dostává) doslova v hodině dvanácté. Ani těch pět minut k dobru nemám... :) Ale jednou je to zkrátka výzva a je třeba se s ní poprat!


Když jsem viděla Timovu červencovou vlasteneckou, řekla jsem si "Ouha!" ... barvu trikolory bych samozřejmě zachovat bez problémů mohla, ale ostatní atributy snadno zaměnitelné nejsou už s ohledem na datum...
Dlouho jsem si v myšlenkách pohrávala s nápadem na českého lva na červeno/modro/bílém pozadí. Jenže v červenci? Do tohohle rámce se mi to nedařilo usadit...ne dostatečně důstojně. A legraci si z takových věcí dělat neumím. Spíš nechci.
A pak jsem se rozhodla: žádné složité vymýšlení a předělávání! Zachovám techniky (o ty přece nejvíc jde ;) ...), barvy a motivy, které se mi budou hodit a červencová visačka bude oslavou toho aktuálního: léta!  A basta! :)

Základ jsem chtěla slunečný, teplý, ohnivý - válečkem jsem na bílý podklad nanesla dva odstíny žluté (Dylusions Lemon Zest a Mister Huey´s Amarilo Taxi) . Sprejem přes šablonu (Dylusions  Diamond Border) jsem ještě dotvořila oranžové kosočtverce (do minimisteru jsem smíchala trochu žluté Dylusions Lemon Zest a pár kapek červené Postbox Red) a celou visačku orámovala tenkou liníí stříbrné (metalický liner od Farber -Castell).

Techniku  použití Distress Clear Rock Candy a následné probarvení trhlinek po uschnutí jsem použila na chipboards od Kety - písmenka a hvězdy. Jsou nejprve přetřené bílým Gessem, pak jsem nanesla krakelovací barvu a po uschnutí a popraskání jsem je lehce přetřela Distress Stain - mými oblíbenými odstíny Faded Jeans a Aged Mahogany.
Hlavním motivem mé visačky je hrdina parných dnů: nanuk. :))
Je z hnědé čtvrtky a dřevěného dřívka (u každého propisotu je jedno přibalené ;) ...). Iluzi ukousnuté špičky nanuku jsem vytvořila pomocí vroubkované raznice.


V horní části visačky je chipboardový kousek ornamentu upravený stejnou technikou jako písmena a hvězdy - jediným rozdílem je fakt, že jsem jej neprobarvila, ale natiskla jsem na něj pomocí jedotlivých písmenkových razítek slovo "krásné", které je pak doplněno slovem "léto" na nanuku. Kousek notové washi pásky symbolizuje dovolené a prázdniny, které mám spojené s hudbou. Posledním chipboardovým detailem je šipka v levé části.
Do dirky jsem uvázala dvě žluté stuhy - jednu organzovou (průhlednou, vzletnou) a druhou potištěnou textovým razítkem pomocí černého StazOnu. Pro zlehčení jsou obě svázány dohromady bílou nití a doplněny o bílé pírko. 
Do úvazku jsem připnula ještě malý stříbrný spínací špendlík s přívěskem vážky - díky, Kláro! :)
Dva otisky ukazujících rukou (černý StazOn) jsou použity pro vyvážení jemných černých detailů v horní části (motiv vážky - starostříbro, noty).



Celou visačku jsem dělala tak, aby z ní bylo cítit prázdniny, dovolené, radost ze slunce...snad se to povedlo. :)


Přeji všem krásné léto! :)



pondělí 29. července 2013

Velké svatební

Pokud chcete někomu ze srdce popřát, logicky vždy hledáte něco extra, zvláštního, v dobrém slova smyslu vyčnívajícího z davu. Vždycky chcete obdarovaným dát najevo, že jsou pro vás vyjímeční.
Svatební přání jistě takovou příležitostí je.
Před nedávnem jsem byla požádána o přání "svatební, ale bez holubic a labutí, slavnostní, ale přesto nohama na zemi".

Napadaly mě různé varianty, ale nakonec jsem podle popisu životní filozofie snoubenců vybrala krásnou vyřezávanou bílo-zelenkavou čtvrtku od Basic Gray ze série Doilies a craft základ přání - tvoří spolu sympaticky nenásilný kontrast a dá se říci, že i souzní. Detaily rostlinné "krajky" jsem pro větší slavnostnost doplnila o zlaté nalepovací miniperličky a zelenkavé perličky a kamínky... 


Svatební motivy zastupuje dvojice drobných ptáčků v barevně ladících tónech (3D výseky od K&C Company)...



...a výsek ptačí klece od téže společnosti doplněný o výsek snubních prstenů, organzovou stuhu a režnou nit...



Přání je komponované do velkorysého čtverce 20 x 20 cm. Myslím, že se mi podařilo vystihnout mile skromný, ale přesto slavnostní ráz příležitosti, při níž má být darováno. (Vznikla dvě podobná přání - vždcky je lepší, když máte na výběr. :) Jedno už letí do světa (bohužel jsem jej nevyfotila), druhé najdete na Fleru.)



Ať už dnešek trávíte kdekoliv, přeji, aby byl spokojeným dnem. :) 

neděle 28. července 2013

Four Elements

Když byla na Papero Amo vyhlášena challenge "4 Elements", bylo zrovna docela teplé období...(píšu schválně "docela teplé", protože tehdy ještě nikdo netušil, jak se teď budeme PÉCT! Dnes ráno v sedm hodin na mě z teploměru vesele mrkala sedmadvacítka a neptejte se, kolik je tam teď!). Napadlo mě tenkrát hned, že oheň bude to pravé - horký, neovladatelný, ničivý, ale zároveň i velký pomocník, zkrotí-li ho šikovný kovář. Oheň jako nekonečné divadlo plamenů a barev v tónech, které mám ráda. Životadárné teplo i obrana lidského pokolení v dobách vzdálených v minulosti...

Měla jsem tenkrát na stole ještě jeden nepoužitý korpus bloku a papíry ze sady Steampunk Paper Pack od HOTP... Chvíli jsem přemýšlela a pak jsem se pustila do práce. Bylo to tvoření na etapy, po chvilkách.
Jak na blogu PA postupně vycházely příspěvky s inspirativními stránkami a projektyčlenek DT, jejichž hlavním pojítkem byla lehkost, vzletnost, světlé, optimistické barvy, slunce a vánek :) ... zase se mi do hlavy začaly vkrádat myšlenky, že ten můj blok bude spíš protipólem: tmavý, temný, barevně "těžký", možná depresivní... Ale co! Já to zkrátka takhle mám ráda a vyhovuje mi to! :) Tady ho máte - posuďte sami:




Každá challenge má samozřejmě podmínky, které je třeba dodržet. V téhle konkrétně to byl jeden (či více) základních elementů. Když nad tím přemýšlím, vidím na svém bloku všechny:
Země - hnědé tóny, základ všeho - žena, ...
Voda - modrá barva, vlny, ...
Oheň - zlaté tóny, kované součástky, ...
Vzduch - modrá barva, křídla, motiv času, ...
Další podmínkou byl trojúhelník...ten mi tam ve své striktně geometrické podobě neseděl, takže jsem jich několik umístila tak trochu skrytě do rohů - jsou vytvořeny embosováním za tepla pomocí barevně ladících prášků.



Na doplnění jsem pak použila už jen drobnosti: washi pásky, tak trochu upravené TH lístky ;) (poničené a patinované okraje a celá plocha obarvená a pokapaná vodou pro "bublinkový" efekt)  a jednu svorku ze sady Engrawer od Primy.





Zadní strana desek je potažena papírem z téže řady a okraje jsou patinovány stejným způsobem - horkým embosem.




Jak se se zadáním poprali ostatní (přesněji: popraly ostatní tři dámy :)...) se podívejte zde.

Přeji všem krásné léto! :)

čtvrtek 25. července 2013

Šablony zase jinak

Vítejte opět na mém blogu! :)
V nedávném článku o tisku z želatinové desky pomocí šablon typu "co dům dal" jsem slibovala pokračování na toto téma - a dnes svůj slib plním. Mám vyzkoušeno, nafoceno a upraveno, tak hurá do práce!
Někdy jsou originální, koupené šablony fajn, některé zkrátka nahradit nejdou, ale výsledkem je pak jistý stupeň uniformity, který nemám moc ráda.
Na druhou stranu objevování nových, mnohdy opravdu netušených, možností, zapojení fantazie do procesu a radost z jedinečných výsledků je neopakovatelná. Kdo to někdy zažil, ví přesně o čem mluvím! :)

V minulém článku jsem zmiňovala použití "krajkových" umělohmotných deček/prostírání, ale nezdokumentovala jsem je - dnes to napravím a začnu jimi. Často jsou k nepřehlédnutí už díky svým úžasným barvám... ;)


Tyhle šablony (ano, slovo "dečky" či "prostírání" budiž zapomenuto, povýšíme je na výtvarný materiál ;)...) se dají s úspěchem použít nejen na tisk z želatinové desky, ale i při práci s barvami ve spreji - tam dosáhnete dokonce lepších výsledků.

Další, na YT často zmiňovaný, způsob je jednoduché obtočení jakéhokoliv základního tvaru gumičkami - výborný efekt udělá váleček (Tady ale pozor! Použijete-li kuchyňský, riskujete nenávratné obarvení. Doporučuji obalit před prací smršťovací fólií nebo si zkrátka koupit na výtvarnou práci jeden extra.) nebo např. dřevěná dětská kostka:



Tu lze použít různě - otiskováním do vzoru šachovnice vznikne zajímavý vzor (v mém případě jsou otisky střídavě otočené o 90°):



Kostkou můžete na želatinovém plátu také pootočit a vytvořit (zde nepravidelný) vzor s kruhovými motivy:



Kostkou samozřejmě nemusíte barvu jen snímat z plátu, ale po namočení do barvy jí můžete přímo tisknout.

Další nápad také není z mé hlavy, inspirovala jsem se na tomto blogu - jedná se o šablony vytvářené pomocí tavné pistole a horkého lepidla (geniální věci bývají obvykle jednoduché, že? :)...). Na nepřilnavou podložku (non-stick craft sheet, pečící papír, skleněné kuchyňské prkénko...) si pomocí tavné pistole vytvoříte doslova jakoukoliv masku/šablonu:




Tento typ jde opět využít buď při našem tisku z želatiny...




...nebo - potřebujete-li přesnější, vykonturovanější obrysy, použijte sprej:




Tak. Snad jsem na nic nezapomněla. Teď už jen zbývá rozběhnout se po vlastní domácnosti a popřemýšlet, co byste mohli použít k práci. :)
Hodně štěstí a pochlubte se! ;)

středa 24. července 2013

Stará plechovka...

Omlouvám se, že jsem vás napínala déle, než jsem měla původně v úmyslu. Neplánovaně jsem včerejší den strávila na cestách a domů se vrátila až před půlnocí.
Ale teď už spěchám dohnat, co jsem slíbila: fotka z posledního blogu byla malým nahlédnutím na cosi, čím jsem se (na etapy) zabývala poslední 2-3 týdny. Ne, že by to byla práce až tak náročná, ale chvilku mi trvalo to vymyslet, shromáždit všechen potřebný materiál, vyzkoušet optimální postup (a poučit se z vlastních chyb :)...), vše dokončit a popsat. A během práce fotit a třídit a upravovat fotky. ;)
Co že jsem to tedy dělala? "Úschovnu" na mou kolekci washi pásek. Přestože jsem vyzkoušela různé krabičky, stojánky, navlečení na prvaz, mašli či vyšívací bubínek...nic z toho mi z různých důvodů nevyhovovalo a stále jsem pátrala dál.
Konečně mám vše hotovo a tady je pár postřehů "z procesu":
Potřebný materiál máte, myslím, v nějaké obměně všichni doma - využila jsem starou hranatou plechovku od sušenek, samolepící kovovou pásku/fólii (je to tuším páska, kterou používají topenáři jako izolační - kdo znáte přesný název, dejte jej, prosím, do komentářů - díky!), staré pletací jehlice (věnovala moje maminka - díky, mami!), korkové zátky a pak už scrap-pomůcky: Big Bite a několik průchodek, embosovací kapsy, nůžky, pravítko, fix, akrylové barvy, alkoholové inkousty a patinu.


Nejdřív jsem si po důkladném změření nastřihala kousky samolepící pásky. Měřila jsem krabičku na výšku (tedy výšku její stěny, její hloubku...snad mi rozumíte :)!) a na každé straně přidala 1 cm na zahnutí přes okraj. Podobně jsem změřila víko - šířka + okraj + 2 cm. Zkrátka tak, abych páskou ve finále byla schopná pokrýt celé víko a strany plechovky (každou část zvlášť, samozřejmě). Všechny nastřihané kousky pásky jsem pak postupně projela Big Shotem v embosovací kapse. (Nejdříve jsem měla v úmyslu kombinovat různé vzory a motivy, ale nakonec jsem zvolila jediný na celou plechovku, protže se mi nelíbily ostré přechody mezi jednotlivými motivy.)
Když bylo vše naembosováno, jednoduše jsem z kousků pásky postupně sundala ochrannou vrstvu a celou plechovku polepila. Výsledek? Už takhle to vypadalo celkem dobře...



V téhle fázi přišlo ke slovu moje zbrusu nové, krásné pravítko - dlouho jsem sháněla PRŮHLEDNÝ příložník (abych si, lenivka lenivá, nemusela vyměřovat vše na dvakrát a pak teprve spojovat body, ale abych udělala jen tečku, použila příložník a měla pravý úhel vystřižený! ;) ). Není problém použít klasický dřevěný, ale s průhledným je práce o něco snazší. Sice jsem měla tip na jednu kamennou prodejnu, kde jej (snad) mají, ale byl pro mě problém se tam dostat... Až jej sehnala děvčata z Papero Amo - díky! :)
Pomocí pravítka jsem tedy snadno vyměřila, ve kterých místech udělám Big Bitem dirky a usadím průchodky. Při určování jsem brala v potaz šířku roliček washi pásek (ta (+ malá rezerva) určuje rozteč mezi jednotlivými dirkami) a celkovou délku krabice (tímto rozměrem je dán finální počet direk).


Pak přišly ke slovu barvy. Sáhla jsem po akrylových (černé Adirondack  a tyrkysové Artiste) a postupně jimi natřela korkové zátky (nejprve černou, nechala zaschnout a pak tyrkysovou).
Pak jsem si na polštářek aplikátoru nanesla po pár kapkách různých odstínů alkoholových inkoustů a obarvila jimi celou plochu plachovky v místech, kde byla pokryta naembosovanou páskou.
A protože se mi to zdálo pořád málo barevné :), na prst jsem nanesla trošičku bronzové barvy a jen tu a tam jsem jím zleka přejela přes zvýšené části motivu.


Co že jsme to zatím vynechali? Která položka ze seznamu na začátku tu ještě nefigurovala? No ano: pletací jehlice! Už, už přijdou na řadu - můj tatínek (majitel výborně vybavené dílny) mi je uřízl na požadovanou délku (šířka plechovky + cca 2 cm) a rašplí srazil hrany řezu. Děkuji, tati! :)
Poznámka: Byla bych ráda použila silnější jehlice, ale problém je v onom zploštělém místě na jejich konci, na němž je vyraženo číslo velikosti jehlice. Mám vyzkoušeno, že velkou průchodkou (3/16) projdou bez problému "na doraz" jehlice síly 2,5 a všechny ostatní mají tu "placičku" s číslem širší. Dají se samozřejmě použít, ale je třeba jim to rozšířené místo trochu obrousit.

A blížíme se k okamžiku pravdy, tedy ke zkompletování celého mého "vynálezu": z jedné strany průchodkou vsunete jehlici zvenčí špičkou do plechovky, "naberete" kolečka washi pásek, druhou průchodkou vyjedete ven a jehlici zajistíte zapíchnutím vyčnívajícího konce do korku. Totéž zopakujete s ostatními jehlicemi. Výsledek? Tady je. Dá se použít v klasické poloze "ležmo"...


...je dostatečně stabilní i nastojato (takhle nebo úplně obráceně, je to jedno)...


...a pokud je třeba pásky někam uklidit nebo transportovat, stačí jen zavřít víko (případně sejmout korky, jehlice vyháhnout a vše dát do krabice s páskami)...


Tak a je to! :) Netvrdím, že je to ten nejlepší a jediný způsob, jak washi uchovávat, ale mně se zatím osvědčil a funguje - buď si jen odtrhnu, kolik pásky potřebuji nebo, pokud si ji chci vzít celou do ruky, jednoduše sejmu korkovou zátku, vyndám potřebnou/né cívky pásky a ostatní zas zajistím původním způsobem. Mám je všechny přehledně uspořádané a je pro mě důležitá i ona zmíněná možnost snadného transportu bez dalšího přendavání do jiného úložného prostoru.

Vím, že způsobů skladování washi pásek je mnoho - který vyhovuje nejvíc vám?

pondělí 22. července 2013

Nakouknutí...

Dnes mám pro vás jen drobnost - fotografii části čehosi, co jsem právě dokončila. Fotografie jsou staženy a upraveny, ale na napsání blogu si budu muset ještě najít čas.
Zatím ale můžete hádat - jsem zvědavá, s čím vtipným přijdete! ;)

neděle 21. července 2013

Potravinářská želatina a akrylové barvy v akci

Vítejte! Co nás dnes čeká? Tohle...


...a tohle


Vypadá to jako generální úklid domu a zaplevelené zahrady, ale nenechte se mýlit! ;) Je to příprava na kreativní techniku, o které mohu už teď s určitostí říct, že vás chytne a nepustí!
Připraveni? Dobrá, jdeme na to! :)

O co jde: jistě jste mnozí z vás už zaregistrovali při svých toulkách internetem tzv. "gelli plate" - tedy silný plát želatiny určený k tisku. Má různé rozměry - 12" x 14", 8" x 10" a 6" x 6". Využívá se k tisku technikou, kterou můžeme přirovnat k monoprintu - v základu jde o to, že vznikne jeden originální tisk, žádné další totožné kopie nejsou možné.
Protože si ale chceme tuto techniku dnes jen vyzkoušet, nebudeme si gelli plate objednávat složitě poštou, ale vyrobíme si jej doma - pravda, vlastnosti nebudou stoprocentně totožné s originálem, ale pro náš pokus to úplně postačí. Potřebovat budeme přesně to, co potřebujeme pro uvaření želatiny např. na ovocný koláč či dort: vodu, želatinu a nádobu, do níž želatinu nalijeme a dáme zchladnout. Obejdeme se naopak bez cukru a toho dobrého pečeného podkladu, na nějž obvykle želatinu lijeme. :) Budu vycházet z vlastní zkušenosti a rovnou vám poradím, že jsem použila klasickou dortovou želatinu v prášku, ale její množství jsem (pro jistotu) vynásobila čtyřmi. Jakmile dosáhla správné konzistence, nylila jsem ji ve zhruba 1,5 - 2centimetrové vrstvě na plech (potřebné množství zjistíte tak, že si před započetím práce nalijete na plech vodu do požadované výšky a přesně s tím objemem pak budete počítat při vaření. Pro vaši představu: na malý plech o rozměrech 17 x 26 cm jsem potřebovala 3/4 litru), vše jsem nechala chvíli vychladnout a pak dala ztuhnout do lednice. V téhle fázi máme připravenu základní pomůcku - želatinový plát.

Dál už to půjde ráz na ráz. Potřebovat budeme pracovní podložku - já jsem použila non stick craft sheet, ale klasický igelitový ubrus úplně stačí. Jde jen o to, abyste položili želatinu po vyndání z plechu (nebojte se, vydrží!) na nesavý podklad.
Dál si připravíme akrylové barvy (používám různé značky bez rozdílu a neměla jsem problém), váleček, papíry na tisk (rozměrově o něco málo větší než je želatinová deska) - vyzkoušela jsem různé od klasické bílé čtvrtky přes SC papíry různých gramáží až po lesklý grafický papír, akvarelovou čtvrtku či hedvábný papír a při správném zacházení funguje vše. Jde jen o to nenechávat méně klížený papír (s menším podílem "lepidla" v papírovině, tedy hlavně obyčejnou čtvrtku či hedvábný papír) delší dobu na plátu - mohl by se přílepit. To ale nejspíš nehrozí, protože budete velice zvědaví na výsledek a budete jistě zvedat papíry včas! :) Dál se budou hodit vlhčené ubrousky nebo hadřík a voda (osobně nejraději používám velkou misku s vodou, uplatnění vysvětlím později) a - konečně je tu souvislost s prvními dvěma fotografiemi - cokoliv, co vytvoří na plátu vzor.
Základem téhle techniky je totiž jednoduchý postup, při němž naneseme na želatinový plát malé množství akrylové barvy, válečkem je rozprostřeme rovnoměrně po celé ploše, vytvoříme vzor a následně vytvoříme otisk tak, že list papíru přiložíme na plát, pečlivě přejedeme dlaněmi a papír zvedneme opatrně (za růžek) nahoru. Vzor se obvykle vytváří pomůckami přímo na plát - zlehka můžeme kreslit kulatým koncem násadky štětce, můžeme přes plát přejet hřebenem, můžeme přiložit masku, ale můžeme v tomto duchu využít obrovské množství věcí, které máme doma: různé průměry koleček získáme pomocí kelímků, víček,  roliček od papírových kychyňských utěrek... S úspěchem můžeme využít bublinkovou fólii, síťky všech vzorů (od sáčků na cibuli přes hrubé jutové stuhy až po nevzhledná umělohmotná "krajková" prostírání), překrásný vzor šestihranu vytvoříme pomocí krabičky od Lentilek (obsah dejte dětem, budou z téhle techniky nadšené! :)...) a jsem si jistá, že doma najdete spoustu dalších užitečných pomůcek.
Pokud se projdete po zahradě nebo přilehlém parku, i to je bezedná studnice užitečného materiálu! Různě tvarované listy, trávy, šlahouny a stébla jsou výbornou dočasnou maskou pro tuhle techniku jako stvořenou. (Jen malá rada: všeobecně platí, že čím "vyšší" maska, tím horší tisk. Zapomeňte tedy na silné větvičky či stvoly a sáhněte po plochých listech a jemných stéblech.)
A pokud by vám tohle všechno bylo ještě málo a nutně byste potřebovali určitý vzor, který právě nemáte k dispozici, poradím vám ještě jednu věc: jistě, je možné pátrat v obchodech a e-shopech a objednávat a dlouho čekat, než konkrétní maska bude k dispozici...nebo můžete sáhnout po kousku acetátu (či podobné umělohmotné fólie, napadají mě např. průhledné kancelářské desky, doporučit ale mohu mnou s úspěchem používané nepotřebné obaly od vyřezávacích šablon ;)...) a sami si šablonu vystřihnout! Dobrá, nejspíš nedokážeme vyrobit jemné a přesné šablony s precizními nápisy...ale jednoduchý vzor není problém a v téhle technice se právě takový výborně uplatní! Nabízím pár vzorků šablon, které už chvíli používám (Omluvte jejich "ošuntělost", akrylová barva schne rychle. Funkci šablony to ale ani v nejmenším neovlivní). Byly vyrobeny během pár minut bez jakéhokoliv rozměřování a rozkreslování - prostě jsem vzala nůžky do ruky a stříhala.





(A už teď mohu prozradit, že právě zkouším další druh DIY masek - připadám si trochu jako v testovacím studiu. :D Slibuji, že jakmile s nimi budu mít více zkušeností, ráda se s vámi o ně podělím.)
Jako masky můžete využít i nepřeberné množství výseků nebo prostě ručně vystřižených tvarů - doporučuji spíše papír menší gramáže.

A konečně můžeme tisknout! Postup můžeme shrnout do několika málo kroků:
1. Na plát naneste malé množství barvy a rozválejte válečkem.
(Váleček očistěte na vedle položených novinách, ať vám na něm přebytečná barva nezaschne.)
2. Přiložte masku.
3. Sejměte přiložením papíru první tisk - papír položte opatrně na plát s maskou a několikrát přejeďte v různých směrech dlaněmi. Za jeden roh jej zvedněte (v rychlosti se pokochejte výsledkem :) ) a dejte vedle sušit.
4. Za růžek zvedněte masku - můžete odložit (v tom případě doporučuji ponořit ji do již zmiňované misky s vodou, aby na ní nezaschla barva), ale byla by škoda nevyužít barvy, jež na ní ulpěla - otiskněte ji tedy na jeden z připravených papírů. (Máte tedy již dva navzájem odlišné tisky - pozitiv a negativ.) Podobným způsobem použijte vše, co vytváří vzor - hřeben, víčka, kelímky...
5. Vezměte do ruky další papír a přitiskněte na plát - tento tisk je nejzajímavější, protože se na něm vyskytují různé valéry téže barvy - intenzivnější v místech, která byla krytá maskou a jemnější tam, odkud jsme barvu sejmuli prvním papírem.
6. V tuto chvíli umyjte opatrně celý plát vlhčeným ubrouskem nebo vlhkým hadříkem a můžete celý postup znovu opakovat. :)
7. Po skončení celé práce očištěný plát uložte (na pevné podložce, ideálně ve formě, v níž tuhl) do lednice. Podle mých zkušeností vydrží použitelný cca 14 dnů. 

Poznámky:
- zmínka o určitém spěchu je na místě - akrylové barvy v tenké vrstvě poměrně rychle zasychají.
- nemusíte vůbec skončit u jediného tisku na jednom papíře - naopak: je zajímavé a zábavné vrstvit jednotlivé barvy a vzory na sebe a s napětím odhadovat, jaký bude výsledný efekt!
- rozhodně se vyplatí experimentovat a před samotným tiskem nepřiložit jen jednu, ale postupně třeba dvě šablony
- takto vzniklé tisky jsou zajímavé samy o sobě, ale vy je můžete dál povýšit na podkladové papíry pro svůj journal, stránku do alba, jedinečný základ přání či visačky...
- tato technika nepatří, pravda, k těm nejčistším, ale pro odpůrce "špinavých" technik bych ráda uvedla jako podpůrný argument fakt, že je to opravdu úžasná hra s barvami a vzory! ;)

No, dost už řečí! :) Nakonec přidávám pár pracovních fotografií tisků - fotila jsem vždy dvojici, bílý pruh uprostřed odděluje dva papíry. Jedná se pouze o ilustraci různých možností struktur a berevných kombinací.

...přeslička a kapradí...


...bublinková fólie a pelyněk...


...hřeben a neznámý plevel :) ...


...dub americký...


zbytek z jakési dětské hry a kontryhelové květenství...


...listy bambusu a krabička od Lentilek...


Tohle je jen zlomek z možností, které každá domácnost skýtá. Jsem si jistá, že každý z vás vymyslí spoustu dalších nápadů, jak touto technikou pracovat. Určitě vznikne iněkolik tisků, s nimiž nebudete spokojeni - vždycky je ale můžete přetisknout něčím jiným. Právě metoda pokusu a omylu je přece to správné vzrůšo! ;)
Zkuste kromě želé na rybízový koláč uvařit i trochu hustší želatiny vhodné pro tisk a až si vaši milí budou pochutnávat a pochvalně mručet u sladkého zákusku, zahrajte si na průzkumníky ve světě barev a vzorů a pohrajte si s tiskem z želatinové desky.

Podařilo se mi do téhle hry "namočit" i Lenku (ani se moc nebránila ;)...) - určitě tedy mrkněte k ní na blog, jak se ona poprala s želatinou a akrylkami.

Budu se těšit na vaše postřehy, nápady a projekty! ;)

pátek 19. července 2013

Silikonová "plastelína" podruhé

Jak jsem si vyzkoušela pracovat se silikonovou hmotou na výrobu forem už víte. Ale jistě je vám jasné, že tím to neskončilo. :) Musím přiznat, že jamile jsem vytvořila první formu, překvapila mne rychlost, s níž hmota tuhne. Na jednu stranu je to fajn - asi bych byla nedočkavá, kdyby to trvalo o moc déle. Ovšem na druhou stranu to může být i nevýhodné, pokud vás něco vyruší nebo nemáte vše připravené po ruce tak, jak byste potřebovali.

Každopádně po prvním pokusu následovaly další a další - lákalo mne zjistit, jaké možnosti hmota skýtá, co všechno "ustojí". A musím ji chválit...detaily jsou perfektně patrné a vykreslené, rovné, hladké plochy hmota kopíruje naprosto bez problémů. Po hlavičkách šroubů došlo na má oblíbená kolečka a součástky. A protože nestačí mít formu, ale zajímalo mě, jak budou vypadat "odlitky", další na řadě byla opět modelovací hmota Sculpey.
Vzala jsem do ruky také formu obličejů od Penni Jo, kterou mám moc ráda.
A pak jsem pekla a čekala, až mi "pečivo" vychladne a parvila a patinovala a různě skládala dohromady...
Úplně ve finále jsem sáhla do svých zásob pro několik kovových komponentů, hřebíčků, nalepovacích kamínků a v neposlední řadě i hodinových součástek od jedné velmi milé dámy.
Výsledkem je 3D portrét mechanické dámy...a aby nebyla smutná, že tu jen tak leží, stala se z ní rovnou dekorace minialba - luxusně technického, vytvořeného z naprosto skvělé kolekce The Queen´s Heart (jak jinak než od 7 Dots Studio ;)...). Perfektně se k tomuto tématu hodí - barvy jsou v podstatě tlumené a umírněné, ale jejich odvážné kombinace a vzory na nich použité jsou sebevědomé až opravdu vznešené, hrdé, neotřele originální, vpravdě královské!



Doplnila jsem je "šestkovými" papíry ve stejné barevnosti a ty jsem se rozhodla nechat jen čisté, nerušit ničím ten silný kontrast jednobarevných ploch a naopak různých vzorů.



Album je svázáno třemi knihařskými kružky, dirky v deskách jsou zpevněny širokými průchodkami. Toto je pohled na zadní stranu alba.


No a konečně titulní strana s prostorovým portrétem dámy - v hlavní roli součástky vytvořené pomocí forem z hmoty zvané Siligum:




Knihařské kroužky jsou ozdobeny ve stejném duchu, v jakém je vyrobeno celé album: barevně ladícími stuhami a přívěskem z několika komponentů a drobností na řetízku.



A na závěr poděkování: Díky, že jste dočetli až sem. Díky za vaše komentáře a připomínky - to je důvod, proč v psaní blogu pokračuji. Vaše odezvy jsou mým hnacím motorem.

Přeji všem krásný den! :)

čtvrtek 18. července 2013

Paní, přišlo Vám psaní!

Dnes nepřináším nic v mém duchu - zapatlaného, odřeného, výrazně barevného. :) Naopak! Dnes jsem (aspoň myšlenkami) ve slavnostním, šťastně se usmívám a ráda bych se s vámi podělila o svou radost.
Ehm, ptáte se na souvislost s tím výkřikem v nadpisu? Strpení, chystám se to vysvětlit! :)

Že mi učarovaly papíry z produkce 7 Dots Studia už všichni víte. Pracuji s nimi opravdu ráda nejen díky jejich kvalitě a barevnosti, ale učarovaly mi jejich neotřelé, zajímavé vzory. V těchto dnech jsou na trhu jejich dvě čerstvé novinky - Messy Head a 9th Wave. A právě ta první zmiňovaná mi dnes přišla poštou! Kompletní, celá...a dokonce k ní mám ještě bonus... Zní to nesouvisle? Omlouvám se :), hned to uvedu na pravou míru.
Při příležitosti oznámení uvedení nové sady na trh 7 Dots Studio velkoryse nabídlo svým příznivcům, že ze všech publikovaných komentářů vylosují u každé sady dva, jejichž autoři obdrží celou kolekci darem. Kromě toho budou tito dva lidé ještě kontaktování přímo autorkami zmíněných kolekcí a na základě vzájemné spolupráce vznikne pro ně osobně navržená exkluzivní sada printables. A já jsem měla to obrovské štěstí, že jsem byla vybrána! Kromě toho, že mi dnes poštou přišla krabice ("pizza", znáte to ;)...) s kompletní 12x12 sadou, samolepkami, výseky a 6x6 sadou...


...tak kromě téhle velmi milé zásilky mám ještě v mailu další bonus: Olga Heldwein, autorka celé sady, mi vytvořila "na míru" printables a jsou v mém rodném jazyce! :) (Já vím, angličtina mi problémy nedělá, ale je milé, že tyhle budou srozumitelné naprosto všem mým blízkým.) Navíc jsou "šité na míru" i konkrétní události, při níž je chci použít - při vymýšlení textů jsem měla na mysli travel journal, který z téhle sady chci vytvořit během letošní rodinné dovolené.

Tímto bych ráda ještě jednou Olze Heldwein a celému 7 Dots Studio týmu poděkovala za jejich velkorysost a vstřícnost - děkuji! :)

PS: Kdo mě znáte, možná se zamýšlíte nad barevným laděním téhle sady ... inu, já přemýšlela také. ;) Ale dostaly mne "dřevěné", textové a písmenkové vzory, kombinace sotva znatelného tisku i rukopisu s barevnými přechody modrých a mentolových barev, neobvyklé světlé cákance, vzor cihlové zdi v neobyčejných barevných tónech, typografická písmena i všechny běžné, ale i neotřelé texty využité na doplňkových kartičkách...zkrátka všechny tyhle argumenty rychle a poměrně snadno zvítězily nad růžovou! ;) Navíc ona zmíněná soukromá sada printables je na mou žádot růžová úplně minimálně - díky, Olgo! :D