pondělí 3. března 2014

Červená...

...Karkulka, nabízelo by se. Ale kdepak, tentokrát ne. :)
Červená visačka.
Oslovila mě Ilona, jestli bychom si nevyměnily visačku - jen tak, pro radost. Ok, proč ne. Po chvilkovém váhání nad podmínkami byla stanovena jediná: červená barva. Toť vše.
Termín dokončení: konec února.
Obě jsme se daly do práce - tajně, bez jakýchkoliv konzultací, samozřejmě. A když bylo hotovo, zabalily jsme svou práci a poslaly. A čekaly. Nevím, jak se cítila Ilona, ale já v tomhle okamžiku vždycky zažívám ,,emoční guláš" - rozhodně se těším, co moje swap-partnerka vymyslela, jak se poprala se zadáním, co zajímavého se od ní mohu přiučit. Současně zpytuji svědomí, jestli jsem udělala maximum pro to, aby druhá strana byla spokojená, jestli jsem neměla něco udělat jinak (VŽDYCKY  jde téměř vše udělat jinak :) ...)...zkrátka čekám, jaká bude reakce.

Protože jsme se datem odeslání trefily nastejno a Česká pošta nikde cestou nezakopla ;), máme dnes obě svou visačku v ruce! Od Ilony mi blikla zpráva už odpoledne, já se k té své skrz pracovní povinnosti prokousala až teď.
Nicméně můj blog je už předpřipravený ;), takže dopsání pár slov a odkliknutí je dílem okamžiku. Tedy, Ilono: díky za krásně červenou, ladnou a opravdu romantickou visačku. Poznávám Tvou růži z Deco hmoty, líbí se mi použité detaily i promyšlené ladění barev.
Dovolím si předpokládat, že svou visačku představíš na svém blogu a laskavého čtenáře tam přesměruji... :)

A teď už k té mé červené... Ne, že bych nebyla ani trochu romantik (naopak), ale romantický vyjadřovací styl mi není vlastní. Baví mě věci trochu na hraně, technické jak detailem, tak provedením. Baví mě výzvy. A když mi hlavou letěly nápady na tuhle visačku, postupně jsem pomyslně mávala rukou nad variantami, o nichž jsem si byla jistá, že je zvládnu...až zůstalo pár favoritů, u nichž jsem si říkala ,,Možná...". A do jednoho z těch experimentů jsem se pustila.

Pracovní název zněl ,,papírová krajka", což samo o sobě není nic novátorského a hlavně: v tomhle oboru je X takových kapacit, že když jsem se do toho pouštěla, věděla jsem, že musím jít SVOU cestou. Jinou. V něčem jinou. Tedy krajka...zčásti technická (má milovaná ozubená kolečka!), zčásti romantická (rostlinné výhonky a úponky a květy a ptáčci...). Dobrá, tedy krajka, ale nepodložená. Průhledná skrz. Takže něčím zpevněná...čím? Lepidlem a embosovacími prášky.
A pak už to šlo ráz na ráz...Big Shot dodal spoustu součástek v různých červených odstínech...a tady jsem se zase na chvíli ,,zasekla". Než jsem do obrysu visačky nějak smysluplně naskládala jednotlivé části tak, aby se sice překrývaly, ale nezakrývaly, dalo mi to chvíli přemýšlení. Když už jsem měla tohle vymyšleno, přišlo ke slovu lepidlo v tužce.
Pak jsem si nachystala horkovzdušnou pistoli, pinzetu, embosovací médium a několik barev embosovacích prášků průhledným UTEE počínaje přes čirý detailní, červené a metalickým měděným konče. Nastal poměrně pracný, ale zajímavý takřka dvouhodinový proces postupného nanášení a tavení prášků. Občas jsem na povrch sáhla i metalickým voskovým pastelem a následně jej překryla průhlednou vrstvou, jindy jsem část povrchu jen lehce místy poprášila jinou barvou a zatavila vše odspodu, aby jemný prášek neodletěl...
Výsledkem je červená papírová krajka, která má lesklý povrch a působí tak trochu skelným dojmem... Ale dost už řečí, zkrátím to!
Visačce jsem dodala ,,čepici" z obarvené fáčoviny (chtěla jsem něco prostorově výrazného, ale zároveň lehkého), tenké rudé stužky a mašle zavázané z bílé režné nitě - bílá barva se totiž vysytuje i na dvou skleněných "pebbles" použitých na ,,rozbití" souvislé červené plochy. Aby větších motivů bylo víc (ale přesto nerušily), dolepila jsem ještě resinovou chryzantému a kolečko červených kamínků, do nichž jsem vystředila malou epoxy čočku. Toť vše! :) Tu ji máte...





Přeji všem krásný večer a hodně povedených výzev! ;)

-----------------------------------------------------

Edit: Protože Ilona nestihla svou visačku vyfotit, pokusila jsem se sama, aby mohli i ostatní mrknout na tu, kterou jsem výměnou získala já :) ...






16 komentářů:

  1. Já byla tak napnutá při četbě popisu...a když jsem došla k fotodokumentaci byla jsem úplně paf, to jsem nečekala! Je to naprosto úžasné!!! Obdivuji tvůj specifický přístup, dokonalou směsici technickéhho i výtvarného myšlení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju. :) Bavilo mě to...natolik, že jsem ten popis postupu neměla čím obrazovým proložit. Njn, to by mi musel někdo s foťákem koukat přes rameno...

      Vymazat
  2. A já sedla na zadek. Krása! Když jsem tenkrát viděla ten kousíček, byla jsem napnutá co to bude, protože už ten kousíček byl úchvatný. Dokonalé!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. K dokonalosti je rozhodně ještě hooodně daleko, ale je to zas jeden stupínek, který jsem nějak zvládla přelézt. ;)

      Vymazat
  3. Petro, ještě jednou moc děkuju. Tvá visačka mě posadila do křesla. Doslova. Je úžasná. Přesně jak píšeš, vypadá jako ze skla. Jsem nadšená a jsem moc ráda, že jsem její novou majitelkou. O to víc mě mrzí, že tu svou na blogu mít nebudu, protože jsem jí nevyfotila. V poslední době jsem v časovém presu a abych alespoň v odeslání dodržela termín, už jsem nestihla vyfotit. Ještě jednou veliké díky :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že se Ti líbí. :)
      S dovolením tedy zkusím nějak slušně vyfotit tu Tvou, ano? Byla by škoda, kdybi ji kromě mě nemohl nikdo pochválit... ;)

      Vymazat
    2. Petro, to bys byla moc hodná, děkuju :-)

      Vymazat
  4. Úžasná, nádherná, dokonalá, i přes technický motiv působí velmi křehce, asi bych se bála jen dotknout :) . Závidím Ilonce, že má takovou nádheru doma a Tobě Tap, že něco takového dokážeš vytvořit. Na tohle slova " moc se Ti povedla" prostě nestačí :) , to je vyšší scrap, co scrap, to je pro mě už ART.

    OdpovědětVymazat
  5. Jsem už pár minut v němém úžasu a ani nevím, co napsat... tvá visacka je úchvatná a Ilonce zavidim tu možnost si ji prohlédnout face to face :-)
    Verca

    OdpovědětVymazat
  6. Taky koukám jako zjevení, nádherná práce.

    OdpovědětVymazat
  7. To je něco úžasného, na pohled křehoučké, ale ta ozubená kola tomu dávají sílu. Sedím a čučím. :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Dechberoucí krása!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Denisa G

    OdpovědětVymazat
  9. WOOOOW!!!! No tak to je neuvěřitelné .... Hlavou zabořenou do monitoru jsem studovala detailní obrázek a snažila se si podle popisu představit celý proces ... ale ztratila jsem se asi u osmého řádku :-)) Tedy NÁDHERA ... něco NEUVĚŘITELNÉHO! Nemám slov ...

    OdpovědětVymazat
  10. Tak jsem ráda, že sedím. Slova jako nádherná a úžasná mi nějak nestačí. Ani dokonalá. Už jsem visačku prohlédla dvakrát a stále marně hledám slova. Musím říct, že tak trochu Ilonce závidím.

    OdpovědětVymazat