čtvrtek 10. července 2014

Byla, nebyla...podruhé

Slíbila jsem pokračování - od nevěsty...vlastně pardon, dnes už novomanželky!...mám slíbené profi fotografie a jsem za to moc ráda, protože (pominu-li kvalitu svých fotek...) nemám zdaleka zdokumentováno vše. Nestíhala jsem. :)

Dnes tedy ještě mé oko za objektivem: jedním ze svatebních darů byla praktická pomůcka do kuchyně: břidlicová deska určená k servírování sýrů. Její rozměry jsou úctyhodné - 30 x 40 cm. A byla jsem požádána, abych na ni vytvořila obal ve tvaru velké obálky a zároveň dodržela přibližně vzhled svatebního oznámení.

Vyžadovalo to trochu přípravy. Nejprve vzniklo několik náčrtů a skic, několik zkušebních obalů z měkkého papíru, abych vychytala všechny detaily, ujasnila si technické možnosti a zvolila nejlepší postup. Pak bylo třeba rozhodnout se pro správnou velikost a gramáž papíru. Barevnost byla jasně daná předlohou. A v neposlední řadě bylo nezbytné si všechen ten materiál obstarat. :)
Vzhledem k blížímu se termínu svatby zbývalo jediné řešení: hop do auta a šup na výlet! :)
Zkrátím to: materiál byl po pár hodinách doma a začalo velké vyměřování, řezání, ohýbání, skládání a lepení. To vše - vzhledem k rozměrům rozloženého pláště - na podlaze.
Po nějaké době se to začalo pěkně rýsovat a korpus by hotov: prostě obálka. Taková větší. ;)


A teď už ,,jen" vyrobit na přední stranu zlaté filigránové zdobení a přidat jména snoubenců a datum dne D.
S nápisem pomohla tiskárna, podložila jsem štítek dalšími papíry v dané barevnosti a připevnila je nejen lepením, ale i mechanicky pomocí svorek.
Horší to bylo s filigránem...původně zvažované horké embosování bylo na tak velké ploše nejen velmi náročné, ale hlavně působilo příliš subtilně. Po pár pokusech jsem tedy sáhla po vyřezávání ze ,,zlatého" papíru (v té době už jsem přesně znala odstín použitý na jiných svatebních doplňcích - ale o tom jindy ;)...). Vznikla tedy ,,zlatá" krajka, která tvořila druhou vrstvu nad podkladovým papírem - opět pečlivě lepená a pro jistotu ještě připevněná svorkami.


A zbývá už jen celkový pohled:


Po dokončení už zbývalo jen vyřešit způsob zabalení a odeslání tak, aby ,,obálka" cestou neutrpěla újmu a dorazila na místo určení celá, neponičená. Po chvíli koumání jsem vytvořila kartonový obal na obal...bylo to vtipné, tentokrát už to šlo ráz na ráz, už jsem to měla jednou (podstatně precizněji!) za sebou. :)
Obálka prý kamenné desce ,,padla jako ulitá" - jsem ráda, protože jsem pracovala ,,naslepo" a jen odhadovala, jak velkou vůli musím připočíst ke konkrétním rozměrům.

A to je pro dnešek vše...
Přeji pěkný večer a díky za vaši přízeň. :)

4 komentáře: