čtvrtek 27. února 2014

Abecední záložky

Před časem mi jedna milá paní napsala prosbu o vytvoření sady záložek - rohových, vzhledem starobylých, s jednotlivými písmeny abecedy a...relativně malých: cca 5 x 5 cm. Drobečci... ;)

Bylo mi jasné, že písmena nechci jen tisknout, ale embosovat. Vybrala jsem vhodné barvy papírů (měla to být podzimní paleta), připravila razítka, embosovací prášek, pistoli...a pustila se do práce. Spotřeba materiálu byla sice menší než u jiných záložek, ale o to větší ,,piplačka" to byla...ty malé kousíčky papíru občas poskakovaly jako živé - při ohýbání a uhlazování přehybů jsem si vzpomněla, jak jsme coby děti skládali papírové žáby. :)

Nakonec po všem tom měření, střihání, ohýbání, embosování, patinování alepení vznikla maličká hromádka šestadvaceti záložek...vešly se do dlaně, do kompotové misky...


Ale nabnídnu vám i trochu lepší pohled. :)



 A ještě jedna detailní:


Jsem ráda, že nová majitelka je spokojená. V takových chvílích si vždycky uvědomím, že to je ten pravý důvod, proč se snažit, zkoušet a učit se z vlastních chyb: aby měl někdo radost! :)

Přeji všem dobrý pocit z odvedené práce - ať už děláte cokoliv. :)

pátek 21. února 2014

Zimní.

Letošní zima měla být podle dlouhodobých předpovědí rekordní. Rekordní ve smyslu teplot hluboko pod nulou. Nejsem si jistá, jestli bylo v prognózách zmíněno i množství sněhu, ale asi bych ho očekávala...
Inu, nestalo se.
Ono si s námi ostatně počasí pohrává už pěknou chvíli.

Přesto se ale můžeme zasnít a představit si všechnu tu třpytivou nádheru mrazivých slunečných dnů, elegantních rampouchů a neuvěřitelně krásných sněhových vloček...
S touhle myšlenkou jsem brala do ruky hromádku bílo-modro-šedých papírů a hrst drobných ozdob ve stejných tónech a vymýšlela album, které z nich vyrobím.
A posuďte sami, jestli se mi podařilo vdechnout papíru tu správnou zimní atmosféru:


Je vázané třemi knihařskými kroužky..a na nich, jak je mým zvykem, stuhy a mašle...a nějaká drobnost na ozdobu. ;)


A uvnitř čeká trochu netradičně řešených šest listů a pár kapes a docela velké množství karet a kartiček na další fotky a poznámky...shrnuto, podrtženo, je tam nečekaně hodně místa! Nevěříte? Fotografií v základní velikosti  9x13 cm se tam pohodlně vejde 55.



A víc vám neprozradím! Odkážu vás do zbrusu nového, ještě novotou vonícího čísla časopisu "Scrap!" a věřte, že v něm najdete mnohem více, než jen tohle modré album! Máte se nač těšit! :)

Přeji pěkný večer. :)

pondělí 10. února 2014

February - 12 Tags of 2014


Snad mi to nebude mít Tim za zlé, ale jeho únorová visačka povážlivě zacloumala mým rozhodnutím zvládnout všech 12 příspěvků do téhle ,,hry".
Sice jsem tušila oslavu svátku sv. Valentýna (změna by byla příjemná...), ale kombinace obrovského ČERNÉHO obdélníku s třpytkovým srdcem pro mě byla nepřijatelná. Technika připomínající školní tabuli a křídu se mi ani trochu nelíbí a kdo mě zná, ví dobře, že ani s třpytkami nejsem kamarád.
Nechala jsem si pár dnů na rozmyšlenou a pak jsem se rozhodla: dobrá, pojedu dál, ale po svém! (Nic nového, že?)

Základ jsem zvolila červený, embosovala jsem srdíčkovou šablonou a pak jsem celou visačku jen zlehka ,,pocukrovala" průhledným práškem - bez lepidla. Potřebovala jsem na ni dostat jen tu a tam zrnko... Zatavit jsem tedy musela zespodu, jinak by mi drobounký prášek odletěl. Ale vyšlo to. (Škoda, že tenhle efekt se mi nepodařilo zachytit na fotce - je znatelný jen při lehkém pohybu visačky na světle.)

Pak jsem nejprve opatinovala okraje celé visačky aplikátorem s tmavě hnědou Distress Walnut Stain a pak, pro zdůraznění embosovaného motivu, jsem přímo polštářkem naplocho koužila po celé ploše - dosáhla jsem toho, že vystouplá srdíčka mají tmavší okraje a světlejší středy. (Pokud bych použila váleček s barvou, nanesla bych jednolitou vrstvu.)

Motivy jsem se rozhodla dodržet, ale trocha obměny neuškodí - srdce ano, ale černé s bílým nápisem. Zvolila jsem anglický "You are one of the reasons why I smile" - není to prvoplánová, růžově zabalená láska...cítím v tom mnohem víc.
Kovovou borduru jsem vytvořila z hliníkové fólie - embosované a patinované černým Letraset inkoustem, tvarované okrajovou raznicí. Použila jsem ji ve dvou vrstvách, aby byla bohatší. Zjemnila jsem ji ještě ovázáním visačky bílou režnou nití uvázanou na mašli.
Jako šíp mi výborně posloužila Ketina chipboardová šipka embosovaná stříbrným metalickým práškem.


,,Vypuštěním" černé cedule jsem získala místo v horní polovině visačky a tam jsem si naplánovala washi pásky v bílo-černé kombinaci. Konečně se mi hodila široká s nápisem LOVE a kromě ní jsem sáhla po univerzálních puntících a oblíbeném hudebním motivu. Utržené okraje jsem ledabyle přicvakla kancelářskými sponkami, aby se motiv stříbrvé barvy opakoval i v dalších částech celé plochy, do otvoru jsem dodala stříbrnou průchodku a do ní provlékla červené a černé stuhy s akcentem bílé + opět uvázala mašli z bílé nitě.


A to je vlastně všechno. :) Mám hotovo.


Pochlubte se, kdo z vás už také únorovou má? Zatím vím o jedné krásně romantické (Olga nezklamala!) a jsem si jistá, že se vás na ni chystá víc Moc se na vaše pojetí těším! :)

neděle 9. února 2014

Top Secret

Tuhle dřevěnou krásku jsem koupila kdysi, kdysi...už ani přesně nevím kdy. Má sympatické rozměry - není to žádný drobek, je prostorná, ale zas ne óbrvelká ... tak akorát na spoustu tajemství. Cca 24 x 31 x 5 cm, plus-mínus nějaký milimetr. Namísto kovových pantů je použit sympatický pruh plátna po celé délce krabice.

Věděla jsem, že ji nechci jen jednoduše polepit papírem (byť by jistě vypadala zajímavě). Tak velkou plochu je třeba využít a ,,rozběhnout se" po ní! Nabízela se tedy asambláž. Dlouho jsem se probírala svými poklady a zkoušela přikládata a vrstvit různé drobnosti tak, abych byla spokojená. Nashromáždila jsem si do krabice různé výseky...a jednoho dne jsem se pustila do práce. Tohle období bylo dlouhé, protože po relativně krátkých kreativních chvilkách připevňování konkrétních částí a součástek vždy následovala nudná (ale nutná) fáze důkladného schnutí. A pak zase kousek dolepit a zase nechat uschnout a tak pořád dokola až do chvíle, kdy jsem byla spokojená.

Další fází bylo překrytí všech barevně a materiálově nesourodých předmětů a vrstev Gessem a...ano, opět sušení. :) Tentokrát to už ale netrvalo tak dlouho a brzy došlo na konečnou fázi - barvení, patinování, tisk. Kdo by měl dojem, že tohle už bylo dílem okamžiku, mýlil by se! TOHLE byla ta nejdelší fáze ze všech, pokud počítám čas opravdu strávený prací. Jistě to znáte - často se na první pokus netrefíte odstínem barvy, barevné okolí vše pak změní, napadne vás něco jiného, lepšího...a měníte a přidáváte a předěláváte... :)
Jednoho krásného dne se ale konečně podíváte na svou práci ze všech stran a řeknete si: ano, to je ono!







Ale není to konec...je třeba ještě dolepit malé kovové detaily (ty, co nemáte v úmyslu překrýt barvou či tiskem) a doladit plochy, které nejsou zatím obaveny - tedy vnitřek a dno. Zvažovala jsem jednoduché nabarvení akrylem, ale nakonec padla volba na krásné papíry ze sady Domestic Goddess. Jednak s nimi moc ráda pracuji (kvalita je neoddiskutovatelná a kdo je měl jednou v ruce nemůže mi nedat za pravdu!), ale hlavně se mi hodila barevnost - přechod od jemných žlutých přes jasně oranžové po temně rudé do ,,hloubky" krabice přesně pasoval a kromě toho tahle teplá barevná řada krásně kontrastuje se studeným modrým zevnějškem.



Nad zavíráním jsem chvíli váhala...ale nakonec jsem se rozhodla pro kombinaci kovu s grungeboardovými ,,petlicemi". Připevněno klasickými scrapbookovými svorkami a nalepeno PVA lepidlem, drží to jako přibité. :)


A je hotovo - krabice na tajemství, poklady a cennosti je hotová! :)



sobota 8. února 2014

Jak ten čas letí...

Znáte to povzdechnutí? :) Tokhle vždycky říkávala moje babička...a když nad tím přemýšlím, i dědeček.
Zamyslela jsem se nad tím při práci na bloku formátu A5 určeném pro kreslíře, přesněji kreslíře perem a tuší. (Proto jsem na listy použila papíry vyšší gramáže, nelinkované, různě tónované...)



A na začátku i na konci skicáku byla stránka s kapsou a v ní několik menších papírů...na poznámky, drobné kresby...


 Svázáno mou oblíbenou spirálou, na dvou místech.

Zadní desky jsou tmavě, velmi tmavě hnědé s jemnými náznaky světlejších puntíků, zatímco ty přední...lehká pírka embosovaná průsvitným práškem na jemně béžový podklad...

 ...tu a tam nějaké razítko, trochu patinování hnědou barvou, obroušený výsek hodin a k nim motiv embosovaného motýlího křídla...

Jak ten čas letí!


Tak mě napadá: poznáte podkladový papír? Není to tak těžké... ;)
 
 


 
 

pondělí 3. února 2014

Duha, kam se podíváš...


























...neboli Rainbow Loom Bracelets. Příběh o tom, jak se dostaly do naší rodiny najdete na Lenčině blogu.
Přeji příjemné čtení a pěkný večer. :)