čtvrtek 6. března 2014

March - 12 Tags of 2014






Takže březnová...tahle Timova razítka nemám. Mám jinou sadu pírek, jiná vajíčka, jiné hnízdo. Motivy bych měla po kupě, ale v jiném provedení a hlavně v jiné, naprosto se nehodící velikosti. Neva, s tím se poperu. ;)

Postup jsem zachovala a dodržela do puntíku, jen se mi ta světlounká varianta nelíbí. Jako podklad pro další práci je pro mě jistě použitelná a nejspíš po ní v budoucnu sáhnu, ale teď je mimo můj zájem a předkládám vám výraznější verzi.
Pírko bylo dílem okamžiku - jedno velké ze sady silikonových razítek jsem pomocí Distress inkoustů  otiskla do levé části.
Kropenatá vajíčka mám, leč maličká...vystřihla jsem si tedy šablonu z papíru, přes ni přitiskla rovnou polštářek šedavého Distress, pomocí násadky štětce nanesla různě velké tečky hnědého inkoustu a akvarelovou barvou už jen dotónovala namodralé okraje. Hotovo. Protože se mi plocha zdála prázdná a málo jarní, potiskla jsem ji ještě motivem ratolestí svinutých do věnce - tady se druhý otisk (tzv. second generation print) výborně hodil.
Washi pásky jsem použila také, jen mají jiné rozmístění - ,,vzletnou" hudbu ;) jsem nalepila do vrchní části, text níže, až pod vajíčko.


V horní části visačky jsem do dirky uvázala krémovou kropenatou a šedavou průhlednou stuhu - obě barevně či vzorově korespondují s vajíčkem.
Efektní přízi laděnou do oranžova, která obě stuhy doplňuje, jsem vzala do ruky proto, že oranžový barevný akcent jsem se chystala pro rozjasnění použít i na spodní části visačky...



...v podobě malé kovové svorky pod hnízdem. A hnízdo je tentokrát trojrozměrné, umotané ze lněného provázku zjemněného obarvenými nitěnými vlákny. K visačce jsem jej po letmém naaranžování připevnila klasickými kancelářkými sponkami.
Pro zvýšení efektu jsem obě části visačky ještě od sebe oddělila ovázáním bílo-mechového provázku Baker´s Twine.


 A to je všechno. :) Bylo to rychlé. Takhle vypadá má březnová visačka celá:


Přeji všem pěkný pátek a pohodové vyhlídky na víkend! :)

 

pondělí 3. března 2014

Červená...

...Karkulka, nabízelo by se. Ale kdepak, tentokrát ne. :)
Červená visačka.
Oslovila mě Ilona, jestli bychom si nevyměnily visačku - jen tak, pro radost. Ok, proč ne. Po chvilkovém váhání nad podmínkami byla stanovena jediná: červená barva. Toť vše.
Termín dokončení: konec února.
Obě jsme se daly do práce - tajně, bez jakýchkoliv konzultací, samozřejmě. A když bylo hotovo, zabalily jsme svou práci a poslaly. A čekaly. Nevím, jak se cítila Ilona, ale já v tomhle okamžiku vždycky zažívám ,,emoční guláš" - rozhodně se těším, co moje swap-partnerka vymyslela, jak se poprala se zadáním, co zajímavého se od ní mohu přiučit. Současně zpytuji svědomí, jestli jsem udělala maximum pro to, aby druhá strana byla spokojená, jestli jsem neměla něco udělat jinak (VŽDYCKY  jde téměř vše udělat jinak :) ...)...zkrátka čekám, jaká bude reakce.

Protože jsme se datem odeslání trefily nastejno a Česká pošta nikde cestou nezakopla ;), máme dnes obě svou visačku v ruce! Od Ilony mi blikla zpráva už odpoledne, já se k té své skrz pracovní povinnosti prokousala až teď.
Nicméně můj blog je už předpřipravený ;), takže dopsání pár slov a odkliknutí je dílem okamžiku. Tedy, Ilono: díky za krásně červenou, ladnou a opravdu romantickou visačku. Poznávám Tvou růži z Deco hmoty, líbí se mi použité detaily i promyšlené ladění barev.
Dovolím si předpokládat, že svou visačku představíš na svém blogu a laskavého čtenáře tam přesměruji... :)

A teď už k té mé červené... Ne, že bych nebyla ani trochu romantik (naopak), ale romantický vyjadřovací styl mi není vlastní. Baví mě věci trochu na hraně, technické jak detailem, tak provedením. Baví mě výzvy. A když mi hlavou letěly nápady na tuhle visačku, postupně jsem pomyslně mávala rukou nad variantami, o nichž jsem si byla jistá, že je zvládnu...až zůstalo pár favoritů, u nichž jsem si říkala ,,Možná...". A do jednoho z těch experimentů jsem se pustila.

Pracovní název zněl ,,papírová krajka", což samo o sobě není nic novátorského a hlavně: v tomhle oboru je X takových kapacit, že když jsem se do toho pouštěla, věděla jsem, že musím jít SVOU cestou. Jinou. V něčem jinou. Tedy krajka...zčásti technická (má milovaná ozubená kolečka!), zčásti romantická (rostlinné výhonky a úponky a květy a ptáčci...). Dobrá, tedy krajka, ale nepodložená. Průhledná skrz. Takže něčím zpevněná...čím? Lepidlem a embosovacími prášky.
A pak už to šlo ráz na ráz...Big Shot dodal spoustu součástek v různých červených odstínech...a tady jsem se zase na chvíli ,,zasekla". Než jsem do obrysu visačky nějak smysluplně naskládala jednotlivé části tak, aby se sice překrývaly, ale nezakrývaly, dalo mi to chvíli přemýšlení. Když už jsem měla tohle vymyšleno, přišlo ke slovu lepidlo v tužce.
Pak jsem si nachystala horkovzdušnou pistoli, pinzetu, embosovací médium a několik barev embosovacích prášků průhledným UTEE počínaje přes čirý detailní, červené a metalickým měděným konče. Nastal poměrně pracný, ale zajímavý takřka dvouhodinový proces postupného nanášení a tavení prášků. Občas jsem na povrch sáhla i metalickým voskovým pastelem a následně jej překryla průhlednou vrstvou, jindy jsem část povrchu jen lehce místy poprášila jinou barvou a zatavila vše odspodu, aby jemný prášek neodletěl...
Výsledkem je červená papírová krajka, která má lesklý povrch a působí tak trochu skelným dojmem... Ale dost už řečí, zkrátím to!
Visačce jsem dodala ,,čepici" z obarvené fáčoviny (chtěla jsem něco prostorově výrazného, ale zároveň lehkého), tenké rudé stužky a mašle zavázané z bílé režné nitě - bílá barva se totiž vysytuje i na dvou skleněných "pebbles" použitých na ,,rozbití" souvislé červené plochy. Aby větších motivů bylo víc (ale přesto nerušily), dolepila jsem ještě resinovou chryzantému a kolečko červených kamínků, do nichž jsem vystředila malou epoxy čočku. Toť vše! :) Tu ji máte...





Přeji všem krásný večer a hodně povedených výzev! ;)

-----------------------------------------------------

Edit: Protože Ilona nestihla svou visačku vyfotit, pokusila jsem se sama, aby mohli i ostatní mrknout na tu, kterou jsem výměnou získala já :) ...