sobota 30. srpna 2014

Houbobraní

Dnes ráno jsem se zas po nějaké (trochu hektické) době vydala do ranního lesa - vyčistit si hlavu, užít si voňavého ticha a nasbírat pár hub. Společníky mi byli proutěný košík, můj letitý kamarád Opinel s rukojetí z olivového dřeva a věrní průvodci na každém kroku - sojky (co kdyby si náhodou někdo z lesních obyvatel nevšiml, že jsem si dovolila vstoupit, že...).
Nehodlala jsem se vydávat na nějaký sáhodlouhý pochod, cíl byl jasný: krátká procházka jen okolo našeho rybníka Kukače. Jak jsem si předsevzala, tak jsem i udělala. Těch několik desítek minut stačilo k naplnění košíku.
Nejprve jsem zamířila na místa, kde jsem tušila křemenáče a kozáky. Nezklamali mě. A s korálky rosy jim to slušelo.




O kus dál na louce mě jeden z nich tak trochu nachytal: představuji vám kozák jetelový... ;)


Věděla jsem, že v koutě lesa za pojízdným posedem mám šanci narazit na hřiby praváky... Omyl! Šly mi naproti...


A pamatujte, že pro opravdové siláky není vůbec púroblém prodrat se třeba štěrkem...


Po chvíli váhání jsem vybrala na ,,babkovém poli" několik opravdu prokazatelně nejnovějších pevných kousků, oloupala jsem něco máslových klouzků (uznávám, že je to lahodná a jemná houba, ale v tom množství jsem je opravdu nemohla sebrat všechny)  a cestou kolem vznešených krasavic...


...jsem si už jen došla na místo, kde jsem s jistotou čekala husí pupky - krásné, pevné, voňavé houby. Byly tam. :) A hned vedle nich houba, kterou zatím neznám - soudě podle zajímavé blankytně modré barvy nebude nejspíš jedlá, proto jsem se spokojila s fotkou:


A výsledek mého snažení? Tu je:


 
 Pokud se chystáte na houby, přeji úspěšný lov!
Všem ostatním pak krásné sobotní odpoledne.
:)


úterý 26. srpna 2014

August - 12 Tags of 2014




Je nejvyšší čas představit vám mou srpnovou visačku...už je nějakou chvíli hotová, ale znáte to - vždycky do toho něco vleze a odkládáte a odkládáte...
Tentokrát se liší od Timovy předlohy hodně - nechtělo se mi do pošmourných barev, mám ráda vesele barevné léto a chladivé barvy vody k němu neodmyslitelně patří.

Takže má visačka - byť jsem se snažila dodržet co nejvíce postupů a použitých materiálů - je prostě jiná. Zkrátka moje. :)
Použila jsem (stejně jako Tim) podtisk razítkem, přes šablonu jsem nanesla pastu, přes ni pak použila barvy a spreje...



Hlavu pána jsem vyměnila za vážku, tam se dá výborně využít jeden z kovových detailů - hrot pera. Filmový pásek nahradil zelený ozdobný proužek fólie...



... prošití strojem je suplováno procvaknutím kancelářskými sponkami...


Vážka dostala navíc jeden pár transparentních křídel, aby působila lehce.


A pak už jen dvě stuhy svázané barevnou nití, okraj patinovaný mědí - nic víc. Toť vše. To stačí.


Chci, aby se pozornost soustředila na primabalerinu vážku. ;) Zaslouží si to.




Přeji všem pěkný večer! :)

neděle 24. srpna 2014

Krok do neznáma

Hrajete kulečník? Já ne. Tedy: vím, jak vypadá stůl, koule a tágo, vím, že se používá křída a zhruba mám představu o základních pravidlech, ale samotnou mne nikdy nelákalo tuhle hru hrát natož abych jí propadla... Ale chápu, že pro některé lidi to může být vášeň - tak jako pro kamaráda jedné z mých věrných zákaznic. A právě v tomto duchu mělo být přání - kulečníkový stůl. Jednoduché...

Jenže úplně jednoduché se mi to dělat nechtělo, tak tedy aspoň 3D... ;)
Ovšem musela to být rychlovka, času bylo opravdu málo, doslova několik hodin.
Ale proč ne - šla jsem do toho. Chvíli jsem prohlížela obrázky na netu, počítala a měřila, porovnávala barevné odstíny a zvažovala své technické možnosti. A pak už to šlo ráz na ráz. Nejvíc času zabralo (paradoxně) schnutí lepidla (to se nedalo uspěchat ani horkovzdušnou pistolí).
A tady je...přání ve stylu kulečníkového stolu.  Formát A6, použitý materiál pozná každý sám. ;)



Mějte pěknou neděli!

pátek 22. srpna 2014

Svatební album

Dárek už má nová majitelka v ruce, takže mohu v dnešním blogu zveřejnit jednu ze svých posledních prací bez obav, že bych prozradila něco tajného. :)
Nedávno mne jedna milá paní požádala o výrobu svatebního alba v podobném formátu a obsahu, jako je moje zimní modré album. Tentokrát to ale měla být barevnost svatební, bílá spolu s růžovými a zelenými tóny.

Dlouho jsem neváhala a sáhla po osvědčených papírech z produkce 7 DOTS STUDIA, kolekce Messy Head je pro svatební příležitost to pravé. Zadavatelka měla požadavek na české nápisy - tady posloužila výborně nalepovací abeceda  od Papero Amo.



Doplnila jsem další papíry ze svých zásob tak, aby vzálemně ladily. Příliš jsem nezdobila, aby fotografie vynikly - použila jsem spíše jen razítkování po obvodu listů či na okraji, případně jemné zdobení drobnými výseky.



Jednotlivé listy mají spoustu různých kapes se zasouvacími kartami a kartičkami, chybět nesmějí ani vyklápěčky. Je to jednoduchý způsob jak zvětšit prostor pro fotografie a popisky.


Desky zdobí pouze tisk liniové kresby kytice, kterou jsem částečně kolorovala akvarelem a doplnila svorkami, perličkami a kamínky. Jména snoubenců tvoří stříbrně embosovaná písmenka z Ketiny abecedy. 



Celé album je spojeno pomocí stříbrných knihařských kroužků, dirky v deskách jsou zpěvněny širokými průchodkami. Jak je mým zvykem, kroužky jsem bohatě ozdobila různými stuhami, pentlemi a mašlemi v podobných barevných tónech, na jednom z kroužků je drobný stříbrný přívěsek.


Celé album čítá deset listů...

 
 ...a protože bylo třeba jej náležitě ,,zabalit" :), požádala mne paní zadavatelka ještě dodatečně o výrobu dárkové krabice. Takové, aby ,,padla jako ulitá" a zároveň byla dostatečně důstojným obalem. Vše jsem přeměřila, spočítala, vytvořila náčrt a z bíle potaženého kartonu vyrobila dvoudílnou krabici, jejíž víko jsem vyzdobila pomocí již zmíněného papíru z kolekce Messy Head a na vytvoření zdobného motivu jsem použila spoustu papírových kytiček, výseků, lístků, různé velikosti hřebíčků, kamínků a perliček. Vše jsem ještě převázala ladící stuhou...



 Zásilka v pořádku dorazila a byla hned předána, prý udělala radost, což zase udělalo radost mě ;), takže bych se s vámi o ni ráda podělila. Mějte prima den! :)

sobota 16. srpna 2014

Dámská jízda

Slíbila jsem vám, že věnuji samostatny blog jednomu dnu z naší ,,dámské jízdy u Kukače" - dnu, kdy jsme se vydaly na malý výlet do nedaleké Soběslavi. Pozvu vás na prohlídku náměstí prostřednictvím kamery...

http://www.istudio.cz/sobeslav/index.html

Je to městečko s poměrně bohatou minulostí a rozhodně stojí za návštěvu. Z mnoha zajímavých míst jsem se rozhodla Lence a Olze ukázat dvě:
Prvním zastavením byla architektonicky ojedinělá nová městská knihovna - je to odvážná stavba, při jejíž realizaci architekt Ing. Jaromír Kročák použil velice moderní materiály (kov, sklo a pohledový beton) v útrobách starého gotického paláce. Palác je součástí soběslavského hradu a již za dob svého života jeho tehdejší majitel a vládce, slavný Petr Vok z Rožmberka, plánoval právě zde umístit bohatou rožmerskou sbírku knih a dalších písemností čítající přes 11.000 svazků, což zanesl i ve své závěti. V minulosti se to nepodařilo, nicméně 400 let po vladařově smrti město jeho přání splnilo. Prohlédnout si zdařilé fotografie přímo na stránkách knihovny můžete zde.

Dalším cílem naší návštěvy byla Rolnička - je to centrum poskytující především sociální služby dětem a dospělým lidem s mentálním a kombinovaným postižením a je s životem města významně spjato. Naše kroky zamířily nejprve do chráněných dílen - měly jsme možnost si je v klidu soukromě prohlédnout, na cokoliv se zeptat, všichni byli nesmírně ochotní, milí a vysvětlili nám svou práci.
V textilní, keramické a dřevozpracující dílně čas přestal existovat a posezení na zahradě při mojitu (nealkoholickém - musela jsem  nás ještě zase odvézt zpátky ;)...) bylo příjemným prodloužením slunného odpoledne...



Více fotografií vám nenabídnu (nefotila jsem), ale možná nějaké objevíte na blozích Olgy nebo Lenky... :)
Díky holkám za příjemně strávený den a vám, čtenářům, za trpělivost.
Přeji všem pěkný konec léta.

 

sobota 9. srpna 2014

...a ještě jedno pírko...

Vzpomínáte ještě na mou výzvu k výměně ATC?  I Olga se ozvala s milou zprávou, že do toho jde se mnou a výměnu jsme zrealizovaly ,,z ruky do ruky" při našem setkání u Kukače.

Oli mne nikdy nemůže zklamat, mám její styl práce moc ráda - je plný drobných detailů, milých barevných kombinací, jemný, ženský, citlivý.

Na téhle kartičce je pírek spousta - natištěných i těch reálných. Jedno koketně vykukuje z čajového sáčku...

...přičemž jej doplňují podobná, jemná, natisknutá na jemném průsvitném papíru a další poletují v podobě natištěných ptáků okolo. I místo, kde je sponkou připevněna šňůrka, je dozdobeno jemným péřovým chmýřím...


Všechno je laděno do příjemných teplých tónů mnoha krémových, béžových a hnědých ozvláštněných tmavšími černými a nafialovělými barvami a rozsvíceno doteky tyrkysové.


Olga už také sepsala svůj blog na toto téma, takže se neváhejte pokochat i jejími fotografiemi - jistě vás, stejně jako mne, bude bavit objevování různých vrstev, textur a detailů...ačkoliv musím říci, že naživo je to jistě stokrát lepší! ;) Díky, Oli.

ATC výměně zdar! :)

čtvrtek 7. srpna 2014

Sraz u Kukače - tentokrát nepapírový

Jako už tradičně, i letos jsem pozvala spřízněné duše k nám na jih, na sraz u rybníka Kukač. Protože moje letošní léto je z mnoha důvodů zaplněno mnoha a mnoha různými akcemi, nějak se mi nedostává volných víkendů a proto padla na poslední chvíli volba na dny pracovní - úterý, středu a čtvrtek. To byl jeden z důvodů, proč jsme se letos sešly v komorním počtu.
Olga i Lenka odsouhlasily mnou navržený netradiční, letos naprosto nepapírový program a mohly jsme naše tři dny s chutí odstartovat! :)

Po úterním uvítání a přestěhování z civilizace do příjemné ,,pustiny" u vody, vybalení přivezených laskomin a rekapitulaci rodinných historek jsme navečer rozložily po stole naše ,,pracovní plochy" - trička. Už od zimy jsem totiž uvažovala o tom, že jsme jihočeskou krajinu ztvárňovaly různým způsobem na papír, tak proč nesáhnout po jiném podkladu! A trička se nabízela...
Olga přivezla (mimo jiné!) i své dvě ukořistěné Frídy (rozuměj razítka s motivem portrétu Fridy Kahlo), spolu s Lenkou vyskládaly po stole lahvičky s barvami, hromádky masek a dalších razítek, každá jsme přihodily své štětce a pustily jsme se do práce...

Práci jsme proložily povídáním, večeří, dalším povídáním, spaním, snídaní a návštěvou Soběslavi (o té jinde...).
Já vám nabídnu jen fotky svých dvou triček a přidám hlášení: prádlo od Kukače vypráno a pověšeno! :)
(Lenka s Olgou jistě brzy přidají spoustu vlastních fotek - ony měly, na rozdíl ode mne, fotoaparáty stále ve střehu).






Přeji všem krásné léto! :)