pondělí 5. října 2015

Ztracená...

Miluju překvapení.
Ta dobrá.
Pamatujete si, jak jsem se v létě domluvila s Riikkou na výměně ATC? Obě jsme smutně považovaly její kartičku za ztracenou a ona mi poslala jinou. Ztráta mne mrzela a zároveň jsem si vážila její dobré vůle (upřímně: udělala bych totéž být na jejím místě).
ATC...vlastně je to malý kousek papíru, ale kdo ví, o čem mluvím, je mu jasné, proč tomu kousku papíru věnuji celý dnešní blog - je v něm něčí práce, čas, kus srdce, nápad, um, zkušenost...a ještě mnohem víc.
Dnes mne ve schránce čekalo velké překvapení - o to větší, že jsem s ním vůbec nepočítala! Dorazila obálka od Riikky, kterou posílala někdy v srpnu - bohužel nedokážu přečíst datum na razítku. Je ukryté někde v ostružinách... :)



A kromě té vysněné krásně modré a ,,časové" ATC...



...tam byla přibaleno i spousta milých drobností.


Takže: díky, finská i česká pošto! Nemám tušení, kde se tahle milá obálka tolik týdnů potulovala, ale nakonec našla místo určení a udělala mi velikánskou radost! :)


Přeji všem krásný večer a alespoň jednou za čas nějakou tu šťastnou náhodu! :)