neděle 17. července 2016

Jedno růžové drama

Tak nějak podvědomě řadíme k malým hošíkům modré odstíny barevné škály a holčičkám je všeobecně nabízena skupina růžových. Plus nějaké ty barvy příbuzné a vůbec více či méně sousedící v barevném kruhu.
Dojde-li pak na tvorbu blahopřání či dekorací pro maličné slečny, věrni tomuto úzu, saháme po výše zmíněné barevnici.
Stejnými úvahami vedena, požádala mne jedna mladá maminka o vytvoření dvou triptychů. Měly by se stát dekoracemi do království dvou děvčátek. Zadání bylo jasné, představy konkrétní: baletky malované na plátně, dozdobené plastickou organzovou sukénkou. Jedna trojice laděná do růžova, druhá do fialova, doplňkové barvy bílá a stříbrná...

Na chvíli jsem se stala učněm Edgara Degase, malířského mistra, který baletní prostředí zvládal naprosto bravurně. Vznikla hromada skic, z nich jsem pak vybrala několik siluet. Šlo mi o zjednodušení linky těla, ale současně o ladnost zachyceného pohybu...

Mou pracovní plochou se pak na chvíli staly dvě trojice čtvercových pláten, ke slovu se dostaly štětce a akryl. Především metalická stříbrná vyžadovala použití ve dvou vrstvách, jinak obvykle stačila jedna.

Během schnutí jsem objednala různé odstíny růžové, fialové a smetanové organzy (tady jsem se maličko potrápila, protože každý prodejce fotí organzu v jinak silné vrstvě a výsledkem pak může být jiný barevný odstín - čímž prodejce z ničeho neviním, jen upozorňuji na zádrhel v případě průhledné látky). Pravé drama ale nastalo při vytváření sukének! Nebudu vás unavovat výčtem nepovedených pokusů, v tomto případě bylo sousloví ,,metoda pokus/omyl" mou denní mantrou. Nakonec jsem ale se byla schopná po mnoha vyzkoušených a různě zkombinovaných postupech dobrat výsledku, s nímž jsem byla spokojena. Nešlo sice zdaleka o jednoduché ustřižení, prošití a nařasení, jak jsem se zpočátku bláhově domnívala, ke slovu se dostalo i tepelné začišťování a tepelná komprimace materiálu (kdo máte zkušenost s organzou, víte sami, jak rychlá dokáže být změna působená teplem a nakolik je tento proces ,,kontrolovatelný"...). Výsledkem byla sukénka sice správně nařasená, ale v oblasti pasu ne úplně vzhledná - počítala jsem ale se začištěním pomocí atlasové stuhy. Teď už jen zbývá vyřešit technickou otázku připevnění sukénky a stuhy k plátnu tak, abych měla jistou, že se ,,nehnou" a zároveň vše vypadalo elegantně...nu, i tohle jsem nakonec rozlouskla. Ale že jsem se u toho zapotila! ;) Nicméně mladá paní je spokojená a já tím pádem také - pokořila jsem zas jeden pomyslný vrchol a hlavně: udělala někomu radost! :)







Mějte krásné léto! :)

Žádné komentáře:

Okomentovat