sobota 30. dubna 2016

Triptych

Jsou tři.
Jsou malé.
A jsou trpělivé, protože čekaly dlouho na svůj čas. :)

Tři nevelké, v původní verzi nevkusné šedě umělohmotné rámečky. Ale zaujaly mne tvarováním a už tenkrát jsem si říkala, že když je přebarvím, doplním a zvýrazním jen tu a tam něco, kousek...mohlo by to klapnout.

Pak přišla jednoho dne Múza a modrobíle mne políbila. Tu barevnou kombinaci lehkou jako dech pocukrovala trochou mědi a bylo to.

Je v nich trocha okázalosti a bohatství, trocha rozkvetlé romantiky i strohé techniky, ač obsahují slůvka, je v nich hlavně spousta toho, čemu se říká srdeční záležitost.





úterý 26. dubna 2016

Hotovo!

Dnes vám představím VÝZVU!
Neděste se, nic po vás nebudu chtít. Tohle byla výzva pro mne. Posuďte sami, jak jsem se s ní poprala: Úkolem bylo vytvořit rozměrově...řekněme...nadstandardní album. Úmyslně vybírám diplomatický termín. Zkrátka: album-obříka! :D Chcete rozměry? Dobrá: cca 40 x 40 cm (plus spirály). Jeho budoucí majitelka se rozhodla zpracovat fotograficky každý den a protože záměrem je co strana, to týden, je jasné, že album nebude žádný notýsek do kapsy.
Nakonec jsme se shodly na formátu gatefold sepnutém na obou stranách do spirály.
Nařezala jsem knihařskou lepenku na desky. To byl první okamžik, kdy jsem zaváhala...nejen základní deska sama o sobě byla dost velká. Když jsem si ještě všechny části položila vedle sebe a simulovala otevřené album, vydalo svou ,,rozlohou" na menší konferenční stolek...
Nicméně jsem se do toho pustila. Desky jsem našepsovala a přichystala si vše pro malbu podkladu. Tenhle a následující kroky byly super - není nad to, když máte dost prostoru na ,,rozběhnutí se" štětcem, spreji, razítky, špachtlí a šablonami...prima ,,velké hřiště". :)
Pak druhé strany, nezapomenout na hrany...neustále jsem měla práci rozloženou k schnutí, vrstev přibývalo, zabralo to dost času, protože ne vše se dalo sušit pistolí. Ale byla to zábava. :)
Pak následovala návštěva obchodu s výtvarnými potřebami a nákup barevných kartonů vhodných na listy alba - zvolila jsem silnější papír 270 gms, abych měla jistotu. S ohledem na rozměry bylo třeba pořídit formát A2 a pak se chvíli kamarádit s pákovou řezačkou velkého (není nad to mít nedaleko knihvazačství a ochotné lidi, kteří vám svou řezačku (o ,,něco" větší, než máte doma) na chvíli uvolní).
Vázací strojek Zutter je výborný pomocník, s listy ani deskami při děrování neměl problém. Jen má maličkost se musela naučit manipulovat s ,,plachtami". Naštěstí silné svorky udrží spolehlivě pohromadě tolik listů, kolik je třeba a po několika desítkách minut bylo vše správně naděrováno. A pak začala ta správná zábava: bylo třeba přichystat správné délky spirály a navléknout je do předvyseknutých otvorů - potud pohoda, protože album jednoduše leželo na stole. Kdo zná vázací strojek, ví dobře, že teď přijde fáze, při níž je třeba jednou rukou držet vázaný polotovar ve svislé poloze (pokud možno bez pohnutí) a druhou je zapotřebí ovládat páku stroje. Byla jsem připravená na to, že musím celé album upevnit silnými svorkami tak, aby se mi listy nehnuly. První polovina vcelku šla, ale druhá už mi dala trochu zabrat...on ten macík totiž váží lehce přes 2 kg a ukočírovat to jednou rukou nebylo úplně snadné. ;)
Ale klaplo to, spirály sedí, doplnila jsem ještě pár stuh (moje klasika) a přívěsky, ze zbytků papírů několik jednoduchých ozdob na stránky a tadááááá...


Je vtipné, jak se šedo-fialová barva s občasnými nádechy do modra dokáže tvářit při různém sklonu rozličně barevně...fotky jsou pořízené v rozmezí několika minut, při stejném osvětlení. Přesto je barevnost tak překvapivě jiná...




Letopočet vyřešen netradičně:


Uf! Protože desky už prošly schvalovacím řízením při osobní návštěvě, věřím, že nebude důvod k nespokojenosti a že nový ,,člen rodiny" bude dělat jen radost. :)

pátek 15. dubna 2016

Chvála (nejen) Puntíků

Věci znalí hned z nadpisu pochopili, že se nemám v úmyslu rozplývat nad tečkovaným vzorem, leč nad produkcí studia 7DOTS. Věci znalí také vědí proč: dlouhodobě se netajím nadšením z kvality, barevnosti a vzorů jejich papírových kolekcí. Obvykle jde o poměrně neotřelé kombinace valérů a textur, nehrají si na líbivost a nesnaží se získat si davy. Spíš naopak nabízejí alternativu vhodnou jak zpracováním, tak technickými vlastnostmi především pro MM komunitu.

Dnes vám představím album, které vzniklo během víkendu organizovaného Jitkou (HuráPapír) v Lukách nad Jihlavou. Nad účastí jsem uvažovala několik let a letos mě kamarádky ,,nakoply", takže jsem se konečně odhodlala. :) A rovnou zhodnotím - rozhodně nelituji. Příjemné, klidné prostředí a relativně malé množství lidí mi rozhodně vyhovovalo. Místa na práci jsem měla dostatek, po celou dobu jsem si všechnu rozdělanou práci a materiál nechala na tomtéž místě a přestože se pracovalo na stejném cílovém výrobku, každý si sám zvolil vlastní tempo. Kdokoliv potřeboval radu, mohl požádat ochotnou lektorku Natálku a pokud někdo postrádal jakýkoliv materiál či pomůcku, vše obvykle měla k dispozici Jitka buď z k zapůjčení či ke koupi. Pokud si do této mozaiky doplníte ještě příjemné poklábosení se spřízněnými dušemi (mj. jsem se konečně po několika letech osobně setkala se spřízněnou duší, jejíž tvorbu obdivuji a dokonce i vlastním - Katkou, hurá!), dobré jídlo servírované pod nos, možnost si kdykoliv uvařit šálek čaje či kávy a v neposlední řadě pohodlné velkorysé pokoje s vlastním sociálním zázemím, vychází z toho bez zaváhání víkend na jedničku s hvězdičkou. V takovém prostředí je radost pracovat a protože slov už bylo napsáno dostatek, přejdu plynule k fotkám:

Pevné desky alba jsou potaženy látkou (díky, Lenko!), zavazování je na stuhu - s ohledem na mé obvklé steampunkové ladění se mi nehodilo zavázání na mašli, proto jsem zvolila provlečení skrz dva kovové půlkruhy. (Kovová kolečka jsou jako dekorace použita nejen při focení okolo alba, ale i v něm - parádní kousky od La Blanche - malá a větší.)

Papíry z řady Destination Unknown a novinkové Fortune-teller (těšte se, máte nač!)


Za pomoci Sizzix šablony jsem kombinovala s papíry ze starší, ale výborné kolekce 9TH WAVE (některé ještě ulovíte zde)  


Není nad vzájemnou spolupráci - tady se mi krásnou svorkou/dárkem přesně strefila do vkusu Boženka - díky! :)


Někdy stačí jen papírové kolečko podložit výsekem z acetátu, industriální dojem doladí kovová svorka.


Jednobarevné papíry jsem s sebou neměla...Jitka ano, kompletní duhu. ;) Stejně tak i podkladový kraft papír. O prošití se všem postarala na stroji Natálka (díky).


Tyhle lahůdky jsou neskutečné laserově řezané výseky z produkce La Blanche - dokud je nemáte v ruce, nemáte šanci ocenit jejich neuvěřitelnou preziznost a detaily, jimiž vás dostanou.






Pozorný divák jistě zaregistruje sympatická hrubá prkna na papíru z kolekce Destination Unknown 


Nakonec nezbývá než poděkovat všem, kdo se na těch několika skvělých dnech jakkoliv podíleli - opravdu jsem si je užila, příjemně mě to vykolejilo ze zaběhnutých pořádků a na nějakou dobu jsem zas natankovala energii. Díky!

úterý 12. dubna 2016

Můj šálek čaje...

Poslední dobou si častěji než jindy říkám, že by bylo fajn nějak nafouknout den...no, nejde to. To zas takové překvapení není. Nezbývá než ukrojit ze spánku a dohnat, co se dá. Přednost dostaly povinnosti, takže nyní je na čase vrhnout se na resty výtvarné. Začínám svým šálkem čaje - šálkem. Ten tvar mne zaujal a bavilo mě hrát si se skládáním na sebe, barevným laděním, dotvářením dekoru... Chvíli zabrala tvorba podkladu, pak zas naopak následovala ,,chemická" pauza, když v některých krocích bylo třeba využít přirozeného schnutí některých použitých médií (a že jich tam je!).
Shrnuto, podtrženo: plátno 30 x 30 cm, kombinovaná technika.





A menší závěsný pokus na dřevěném podkladu. Barevně střízlivější, chladnější...prostě trochu jiný.



Když už jsem u toho čaje - po delší odmlce se (přívětivě teplému počasí navzdory) vracím k milovanému masala chai. Doplnila jsem zásobu čerstvého koření. Na zdraví! :)