pondělí 24. července 2017

Jen pár vteřin....

Prší a prší a prší...vytrvale.
Nemám nic proti závlaze, už byla opravdu třeba!
Nemám nic ani proti dnům, kdy mne počasí ,,donutí" ;) zůstat doma, uvařit si šálek dobrého čaje a sáhnout rozečtené knížce...naopak.

Na druhou stranu je fajn moci také zavzpomínat na krásné, prosluněné dny. V mé paměti vytanul jeden, který měl s tím dnešním něco společného (déšť) a přece byl v mnoha ohledech diametrálně odlišný...
Není to tak dávno, kdy jsme s kamarádkami zrealizovaly další z řady našich kreativních setkání u jihočeského rybníka. Jsou to pro mne malé svátky, protože co je lepší než strávit čas ve společnosti milých lidí, kteří jsou naladěni na stejnou strunu, nikam nespěchat, užívat si každou chvilku... A jednou z takových chvilek byl kratičký okamžik těsně po dešti. No dešti - bylo to vlastně ve skutečnosti jen pár kapek. Teplota a slunečné počasí spolu s naducanými bouřkovými mraky daly vzniknout krásné duze, ukázkové. Kamarádky se ji jaly fotit, ale já čekala na větší zázrak - v naší oblasti je poměrně častá duha dvojitá, říkala jsem jim. Vzaly mé tvrzení na vědomí a dost možná je v duchu napadlo, že jsem moc náročná. Netrvalo dlouho, zvedla jsem oči od rozdělané práce a...byla tam! Překrásná, dvojitá, na pozadí šedavých bouřkových mraků a uprostřed krajiny prozářené sluncem. Trvalo to pár vteřin a začala se ztrácet. Moje fotky jistě nejsou dokonalé, ale věřte, že ten pestrobarevný, několik okamžiků existující most dokonalý byl. :)


Fotím, fotíš, fotíme. :)


Žádné komentáře:

Okomentovat